K meziročnímu růstu HDP pozitivně přispěly výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu. Nadále však přetrvával negativní vliv zahraniční poptávky. Na růstu se nejvíce podílela skupina odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Dařilo se stavebnictví i většině odvětví služeb.
„Na výdajové straně k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla pouze domácí poptávka. Mírný růst hrubé přidané hodnoty byl podpořen skupinou odvětví služeb, naopak průmysl a stavebnictví stagnovaly,“ sdělil Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Ekonomický růst zpomalí, říkají analytici
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS, očekává, že lidé budou omezovat své nákupy, čímž ekonomika dále zpomalí.„Odložená pandemická spotřeba v kombinaci se strachem z dalšího zdražování vedla k výrazným útratám domácností. To se však v následujících čtvrtletích může změnit, protože lze předpokládat, že mnozí lidé si nakoupili do zásoby a nyní již budou své útraty omezovat. Pokles spotřeby pak může výrazně zpomalovat tempo ekonomického růstu v následujícím období,“
Podle Davida Vagenknechta, analytika Raiffeisen Bank, česká ekonomika vykazuje dobré tempo ze setrvačnosti. „Ve výsledku se mísí zvyšování aktivity, kdy se ekonomika stále ještě vzpamatovává z pandemického šoku, a negativní vliv války na Ukrajině. Průmysl před poklesem zachránilo oživení produkce automobilů během května a června,“ píše.
„Do zbylých dvou kvartálů letošního roku se naše prognóza ubírá pesimistickým směrem. Českou ekonomiku zpomalí cenový šok a výpadky dodávek plynu v kritických zimních měsících, kvůli kterým očekáváme recesi v průmyslovém sektoru. Podporu již neposkytne spotřeba domácností. Složitou situaci řady domácností ale bude tlumit fiskální pomoc. Po dnešním předběžném výsledku držíme nadále naší prognózu růstu ekonomiky letos o 2,5 procenta a v příštím roce o 0,9 procenta,“ dodvává Vagenknecht.
„Další vývoj bude podle našeho názoru ovlivněn vysokou inflací, která ukrajuje z reálných příjmů domácností a odráží se v propadech spotřebitelské důvěry. Obnovení vyššího tempa růstu ekonomiky podle nás nastane spíše až ve druhé polovině příštího roku, kdy by již inflace měla postupně slábnout a vyšší růst nominálních mezd by měl tlumit negativní dopady na kupní sílu domácností,“ očekává Jana Steckerová z Komerční banky.
Analytik Cyrrusu Vít Hradil míní, že na katastrofické scénáře je stále brzy, a pokud se energetická krize nevystupňuje do stavu přídělového hospodaření a nucených odstávek výrobních podniků, očekává nadále za celý letošní rok růst na úrovni 2,2 procenta. I to je ovšem podle něj poněkud chatrný výsledek s ohledem na skutečnost, že má česká ekonomika po dvou letech pandemie co dohánět.
Ve druhé polovině roku 2022 a v prvním kvartále 2023 nadále vzhledem k výraznému růstu cen a propadu spotřebitelské poptávky očekává analytik ČSOB Jan Bureš technickou recesi české ekonomiky. Její hloubka bude podle něj kriticky záviset na tom, jak výrazná bude plynová krize v zimě a zda povede k nucenému vypnutí plynu pro některá česká odvětví.
