Pokračování dopravní výstavby závisí právě na zadlužení SFDI. V jeho rozpočtu se počítá se zhruba 30miliardovou „sekyrou“, kterou je nutné tímto způsobem zalepit. Resort dopravy proto požaduje přijetí normy už během prvního čtení v Poslanecké sněmovně.
„Hlavním důvodem je skutečnost, že navržená právní úprava by měla nabýt účinnosti nejpozději dne 1. července 2023, přičemž do té doby je nezbytné projednání návrhu zákona Poslaneckou sněmovnou a Senátem, podpis zákona prezidentem a jeho publikace ve sbírce zákonů,“ uvedla v materiálu skupina poslanců, mezi nimiž je i ministr dopravy Martin Kupka. Ten původně uváděl, že zákon má být hotov do konce loňského roku.
Jak kreativně vyřešit dluhy
Stát letos vyčlenil na dopravní výstavbu 150,9 miliardy korun. V této částce se ale počítá s penězi, které ve státní kase chybějí a v evropských dotačních fakticky neexistují. Konkrétně jde o 30,67 miliardy korun, které je potřeba do výstavby nalít buď formou půjček, nebo vydáním zvláštních dluhopisů.
Bez těchto peněz by hrozilo, že se řada rozeběhnutých stavebních zakázek zastaví. Nebylo by totiž z čeho platit stavebním firmám. Zatím ale mají Ředitelství silnic a dálnic a železniční investorská organizace Správa železnic podle ministerstva peněz dost.
„Se zapojením cizích zdrojů se počítá až ve třetím čtvrtletí letošního roku,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Nápad, jak se pomocí dluhopisů popasovat s vysychajícími zdroji financování v době zintenzivnění dopravní výstavby, není nový. Prosazovala ho řada bývalých ministrů dopravy.
Přesouvání dluhů z dopravní výstavby jinam než do rozpočtového schodku ale v minulosti vždy narazilo na otázku efektivity takových půjček. Fakticky totiž vycházelo efektivněji, když se místo fondu zadlužil stát, který jako mnohem větší partner mohl od bank získat peníze s výhodnějším úrokem.
Nyní ale úředníci spatřili šanci v „zelených“ dluhopisech, na které investoři stále častěji slyší. Sázejí na to, že například banky ze západní Evropy budou raději financovat projekt elektrizace konkrétní železniční trati než dluh některého ze středoevropských států. Náklady na provoz takového dluhu by pak mohly být nižší.
Deficit, který je nutné pokrýt u Ředitelství silnic a dálnic novým způsobem financování, dosahuje dle rozpočtu infrastrukturního fondu 21 miliard korun. Jde přitom o peníze na novou výstavbu. Opravy jsou zajištěny z prostředků, které do fondu dopravy přitékají z mýta, prodeje dálničních známek nebo ze státního rozpočtu. U Správy železnic jde zhruba o 9,5 miliardy korun.
