Statistický úřad ve své předběžné zprávě uvedl, že růst hrubého domácího produktu Francie za duben až červen byl nula procent. Plán snižování deficitu, který si vytyčila vláda, se přitom opírá o předpoklad, že ekonomika letos vzroste o dvě procenta.
ČTĚTE O EKONOMICKÝCH POTÍŽÍCH FRANCIE |
V prvním čtvrtletí ekonomika po revizi vzrostla o 0,9 procenta, což je o trochu méně, než uváděla předběžná zpráva. Ta hovořila o růstu HDP o jedno procento. Analytici se zpomalením tempa růstu ekonomiky za druhé čtvrtletí počítali, v anketě agentury Reuters ale v průměru předpokládali, že růst zpomalí na 0,3 procenta.
Nepříznivá statistika znamená další problém pro prezidenta Nicolase Sarkozyho, který bude patrně čelit tlaku, aby před volbami snížil výdaje a zrušil některé daňové úlevy. Sarkozy se přitom snaží uklidnit finanční trhy a přesvědčit je, že plán snižování dluhu je schopen prosadit.
PSALI JSME O SARKOZYHO ZÁCHRANĚ RATINGU |
Ekonom investiční společnosti Natixis Asset Management Philippe Waechter poznamenal, že pokud má Francie letos dosáhnout plánovaného dvouprocentního růstu ekonomiky, ve třetím i ve čtvrtém čtvrtletí by růst HDP musel dosáhnout alespoň 0,5 procenta. To se ale po nové statistice zdá jako těžko dosažitelný cíl. Francouzská centrální banka očekává, že růst HDP ve třetím čtvrtletí dosáhne 0,3 procenta.
Příčinou citelného zhoršení stavu druhé největší ekonomiky eurozóny jsou podle statistiků francouzští spotřebitelé. Spotřeba domácností se totiž ve čtvrtletí snížila o 0,7 procenta po růstu o 0,4 procenta v předchozích třech měsících. To je obzvlášť varující, protože francouzská ekonomika, na rozdíl od německé, je závislá právě na domácí poptávce.