Dědictví: koho v závěti nevynechat

Dědit je možné dvěma způsoby: ze závěti, nebo ze zákona (lze také kombinovat). Druhý způsob přichází na řadu, když po sobě zemřelý nezanechal závěť. Pokud vás teď napadne, že sepsáním závěti se předejde případným hádkám dědiců, nemusíte mít pravdu. Občanský zákoník totiž pamatuje na takzvané neopominutelné dědice. Jestliže ti nejsou v závěti zmíněni nebo dostanou menší dědický podíl, než na jaký mají ze zákona nárok, nastává problém.

Kdo a v jaké výši platí dědickou daň

Ze zděděného majetku je třeba zaplatit dědickou daň. Její výše závisí na blízkosti příbuzenského vztahu dědice a zemřelého a hodnotě dědictví. I. SKUPINA DĚDICŮ • příbuzní v řadě přímé (děti, vnuci, rodiče a prarodiče) a manželé • dědickou daň platit nemusejí II. SKUPINA DĚDICŮ • příbuzní v řadě pobočné (sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety) a dále manželé dětí, děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s tím, po kom se dědí, žily nejméně jeden rok před jeho smrtí ve společné domácnosti a pečovaly o ni, nebo byly na zemřelého odkázány výživou • platí daň ve výši 1,5 až 6 % • daň neplatí z movitých věcí, peněz, vkladů či cenných papírů v hodnotě do 60 000 Kč III. SKUPINA DĚDICŮ • ostatní • platí daň ve výši 3,5 až 20 % • daň neplatí z movitých věcí, peněz, vkladů či cenných papírů v hodnotě do 20 000 Kč

Při sepisování závěti je tedy třeba na neopominutelné dědice, kterými jsou děti, vnoučata a pravnoučata, myslet. Zletilí potomci musejí dostat alespoň polovinu svého dědického podílu. Nezletilí potomci musejí dostat svůj dědický podíl celý. Jinak hrozí, že závěť bude tzv. relativně neplatná. To znamená, že soud i notář s ní budou zacházet jako s platnou do chvíle, než někdo její platnost zpochybní.

Když po zemřelém nezůstala závěť, je jeho majetek rozdělen podle pravidel, které stanovuje zákon. Dědicové jsou rozděleni do čtyř skupin, a to podle blízkosti vztahu k zemřelému. První skupinu dědiců tvoří děti a manžel, kteří dědí rovným dílem. Když zemřelý neměl děti, nepatří do této skupiny ani manžel. Ten se pak přesouvá do druhé skupiny.

Ve druhé skupině jsou rodiče, případně manžel a další osoby, které se zemřelým žily nejméně rok před jeho smrtí ve společné domácnosti. Je-li v této skupině manžel zemřelého, dědí polovinu všeho. Ostatní dědí stejným dílem. Kdyby v této skupině nebyl nikdo jiný než „další osoba“, ta se přesouvá do další skupiny.

Předposlední, třetí skupinu dědiců tvoří sourozenci, případně „další osoby“. Dědí se rovným dílem. Ve čtvrté skupině dědí prarodiče, a to rovným dílem. Když nejsou dědeček s babičkou už naživu, dědí jejich děti, tedy strýc nebo teta zemřelého. Jestliže nejsou ani takoví dědicové, připadne dědictví státu.