Den věnovaný Zemi se každoročně slaví 22. dubna. Historicky první akce k tomuto dni se uskutečnila v San Francisku 22. dubna roku 1970. Projekt postupně přerostl v celosvětovou ekologicky motivovanou kampaň, upozorňující na ničení životního prostředí. Časopis o reklamě Advertising Age zmapoval u příležitosti čtyřicátého výročí projektu jeho nejdůležitější milníky.
Plačící Indián
Za první marketingový milník spojovaný se Dnem Země se dnes označuje reklama Plačící Indián (Uchovejme Ameriku krásnou), kterou v roce 1971 vytvořila agentura Ad Council and Marsteller. Televizní spot, v němž se objevil tehdejší populární filmový představitel Indiánů Iron Eyes Cody (ve skutečnosti syn italských přistěhovalců), připomínal svým dějem například písničku Michala Tučného Poslední kovboj - jenom namísto kovboje zde přijížděl do úplně jiných časů původní obyvatel prérie, který se v závěru reklamy rozplakal z toho, co se s jeho zemí stalo.
Konec fosfátů
Odstranění fosfátů z čistících a pracích prostředků je dalším významným mezníkem, který se připisuje Dni Země. Kampaň za zákaz používání fosfátů odstartovala v několika amerických státech hned v roce 1970. Společnosti jako Procter & Gamble a Colgate Palmolive v průběhu dalších let samy dobrovolně snižovaly obsah fosfátů ve svých výrobcích, ale jak upozorňuje časopis Advertising Age, snažily se také zablokovat případné další státní restrikce. Neúspěšně. Úplný zákaz používání fosfátů v čistících prostředcích začal v USA platit v roce 1993 (v Česku platí od roku 2006).
Méně obalů
Po tažení proti fosfátům se Den Země zaměřil na obaly. Redukce plastových a igelitových obalů se stala velkým tématem ekologů po roce 1990. Například globální značka Unilever změnila tvar některých lahviček svých výrobků tak, aby na ně spotřebovala méně materiálu při zachování stejného objemu.
Rozvoj zelených značek
Pro některé brandy znamenal Den Země pohromu, pro jiné naopak marketingovou výhru. Značky jako Seventh Generation ("zelené" čistící prostředky a toaletní potřeby) nebo Burt's Bees (prostředky přirozené péče o pleť) vytvořily nový tržní segment, do něhož postupně začali investovat i zavedení hráči.
Nepříjemná pravda
Jedním z nejkontroverznějších projektů spojovaných se Dnem Země se stal dokumentární film z roku 2006 Al Gore: Nepříjemná pravda, který líčí boj bývalého amerického viceprezidenta proti globálnímu oteplování. Sugestivnímu dokumentu, v němž politik popisuje katastrofický vývoj planety, pokud nebude zastaveno globální oteplování, vyčítají jeho kritici manipulaci s fakty a zamlčování těch informací, které se nehodí do Goreova scénáře. Goreovy aktivity, za něž dostal v roce 2007 i Nobelovu cenu míru, významně přispěly ke globálnímu hnutí za snižování škodlivých emisí v ovzduší. To se však vzápětí obrátilo proti němu, neboť se ukázalo, že je spoluzakladatelem a spolumajitelem firmy, která se zabývá obchodem s emisními povolenkami.
Vzestup Toyoty Prius, zánik Hummeru
Mezi poslední události spojované s ekologickým hnutím kolem Dne Země řadí časopis Advertising Age nedávné proměny na automobilovém trhu, konkrétně vzestup hybridního vozidla Toyota Prius a naopak zánik legendární americké značky Hummer.
První generace Priusu se stala v roce 1997 prvním hybridním automobilem na trhu a je dosud nejprodávanějším vozem svého druhu. Nejnovější verze modelu Prius se v loňském roce stala nejprodávanějším automobilem v Japonsku. Image Toyoty zasáhly letošní problémy s brzdami, ale i přesto zůstává značka Prius podle Advertising Age symbolem ekologických změn automobilového průmyslu v uplynulé dekádě.
Opačný příklad představuje slavný Hummer, původně vojenský automobil, který nepřežil ekonomickou krizi a finanční problémy svého vlastníka, firmy General Motors. Hummer byl se svou enormní spotřebou pohonných hmot dokonalým protikladem všech šetřících trendů a stal se přítěží poté, co si lidé během ekonomické krize začali kvůli růstu cen ropy pořizovat úspornější vozy.
