Udržitelná varianta tradiční krásy. Lab grown diamanty si získávají srdce českých žen

Ve světě už jsou diamanty vytvořené v laboratoři celkem známé. Vzestupnému trendu pomáhají i světové celebrity zvučných jmen, například herečka Emma Watsonová či herec Leonardo DiCaprio, který vývoj lab grown diamantů finančně podporuje. Jako o udržitelnou variantu luxusu se ale o ně začínají zajímat i Češi.

14 fotografií

Jednou z největších výhod lab grown diamantů je jejich cena, která je cca o 30 procent nižší v porovnání s těženými kameny. Takže pokud muž touží ženě dát šperk s výrazným čirým drahokamem, je v podstatě rozhodnuto. Za své peníze díky laboratorně vytvořeným diamantům získá daleko větší diamant, než by si mohl dovolit jinak. Dalším faktorem, proč se lab grown diamanty těší vzrůstající oblibě je dopad na životní prostředí.

Proč si vybrat lab grown diamant?

Co je důležité zdůraznit? Laboratorní diamanty jsou pravé, na rozdíl od jiných náhražek a napodobenin, jako je třeba kubická zirkonie. „Lab grown diamanty mají stejné chemické složení, a dokonce i identické fyzikální a optické vlastnosti jako přírodní diamantyHovoří pro ně navíc jejich příznivější cena a možnost pořídit šperk s velkým kamenem ve výjimečné kvalitě,“ říká majitelka firmy KLENOTA Jarmila Slívová.

Lab grown diamanty se liší pouze svým původem. Přírodní diamanty vznikaly v hlubinách země v období zhruba před jedním bilionem až třemi biliony let. Získávají se těžbou ze země a na jeden karát (0,2 gramu) diamantů je třeba vytěžit až tunu horniny. Kvalitní diamanty přitom představují jen zlomek z celkové produkce. To je také důvodem jejich vysoké ceny, která odráží jejich exkluzivitu a vzácnost. Mezi podstatné výhody laboratorních diamantů patří zcela jistě i jejich nižší cena. Především u diamantů větší velikosti je rozdíl velmi znatelný.

Zásnubní prsten s drahokamem nevšedního brusu

I proto se česká šperkařská dílna KLENOTA rozhodla, že dá svým zákazníkům na výběr a zařadila do nabídky laboratorně vyrobené diamanty. Svým zákazníkům tak dává možnost volby. „Lab grown diamanty vnímáme jako jednu z možností, která má své vlastní kouzlo i své přednosti a otevírá nám při navrhování šperků nové obzory. Lab grown diamanty představují cestu k většímu průhlednému drahokamu, získáváme v nich totiž dokonalou čistotu a vnitřní strukturu za dobrou cenu,“ doplňuje Slívová, co firmu vedlo k uvedení autorské kolekce Le Grand.

Jedinečnost kolekce spočívá v moderním, avšak stále nadčasovém designu. Prsteny zaujmou právě velkými centrálními diamanty mimořádné kvality vybroušenými do netradičních tvarů. Pokud se tedy chystáte požádat svou vyvolenou o ruku, určitě si vyberete.

Le Grand spojuje tradiční podobu prstenu s originálními prvky, které prstenům dodávají trendy, živý vzhled. Dominují velké čtyřboké diamanty v brusech emerald a asscher a elegantní oválné diamanty. Právě čtvercový asscher cut je skutečným unikátem - pro kolekci Le Grand si ho KLENOTA nechává vybrousit na zakázku. V této velikosti není tento drahokam běžně dostupný. Prsteny v kolekci Le Grand jsou vyrobeny ze čtrnáctikarátového zlata a každý z nich je k dispozici v bílé, žluté i růžové variantě.

Samozřejmostí je, že ke každému šperku s diamantem nad 0.5 ct dostane zákazník také mezinárodní certifikát gemologické laboratoře a doživotní servis zdarma. Certifikát pravosti obsahuje důležité informace o vsazeném drahokamu, včetně unikátního čísla. Současně je toto číslo vypálené laserem na rundistě diamantu. Tento kód, tzv. inskripci, na diamant vypaluje laboratoř, která diamant hodnotila, a následně certifikát vydala.

Jak laboratorní diamanty vznikají?

K výrobě laboratorních diamantů se používají dvě různé metody, a to CVD a HPHT. Obě metody vyžadují malý kus diamantu jako zárodečný krystal. Metoda CVD (Chemical Vapor Deposition) neboli chemická depozice z plynné fáze je proces, při kterém se na zárodečný krystal vrství atomy plynu. Malý kousek přírodního nebo laboratorního vyleštěného tenkého plátku diamantu se vloží do reaktoru, který se utěsní a vyplní směsí specifických plynů bohatých na uhlík, jako například metan. Při zahřátí na teplotu 800 až 1200 °C se atomy uhlíku oddělí a začnou nasedat k chladnějšímu diamantovému plátku. Takto se postupně diamant formuje do podoby plochého kubického krystalu.

Během tohoto procesu se musí rostoucí diamant několikrát zbavit černých grafitových vrstev, které se na něm vytváří. Růst krystalu kvůli očišťování trvá až čtyři týdny. Touto metodou lze stvořit i více diamantů najednou, záleží ale na velikosti komory a počtu zárodečných destiček.

Druhou metodou je HPHT (High-Pressure-High-Temperature) neboli vysokotlaká vysokoteplotní metoda. Jedná se o starší způsob výroby diamantů více se podobající podmínkám v přírodě. Základem je opět malý kousek diamantu, který se společně s kovovým katalyzátorem a kouskem grafitu vloží do speciální komory, kde se vyvine vysoký tlak a teplota až 1500 °C. Roztavený kov rozpouští zdroj uhlíku, který následně migruje k chladnějšímu zárodečnému krystalu. Dochází tak k růstu diamantu. Jeden diamant o velikosti 1 ct roste minimálně 5 dní až několik týdnů, podle požadované velikosti diamantu a rozměrům komory.