Konkrétní nařízení zatím není veřejné, vláda ho bude schvalovat až 4. ledna. Nicméně už teď mají obchodníci podrobný popis, na základě čeho se stát rozhodne, kolik jim vyplatí, jaké marže mohou očekávat a kdy jim na účty dorazí první peníze.
Systém výpočtu kompenzací bude poměrně složitý. Mají se totiž odvíjet zejména od specifického benchmarku, který vychází z historických nákupních cen a z jednotlivých typů produktů. Stát bude dodavateli vyplácet rozdíl mezi cenovým stropem a benchmarkem, nebo rozdíl mezi stropem a ceníkem dodavatele – pokud v něm cena bude nižší než benchmark.
„Zjednodušeně řečeno, pokud bude pro část klientů cenový benchmark na osmi korunách za kilowatthodinu silové elektřiny a strop pět korun, bude moci obchodník žádat o rozdíl těchto dvou hodnot,“ vysvětluje Jiří Matoušek, člen představenstva společnosti Centropol. Pokud ovšem cena dodavatele bude na úrovni sedmi korun, dodavatel bude mít nárok na kompenzaci ve výši dvou korun.
Čekali dlouho, ale dočkali se
Složitost systému vysvětlil premiér snahou o to, aby vláda nevynakládala peníze nadarmo. „Musíme dosáhnout toho, aby mechanismus na jedné straně kompenzoval ztráty obchodníků, za které mají oprávnění požadovat kompenzaci, ale zároveň musíme hlídat peníze daňových poplatníků, aby nevzniklo neoprávněné obohacení, byť neúmyslné,“ uvedl Petr Fiala po jednání vlády.
Dodavatelé na kompenzační mechanismus čekají od chvíle, kdy vláda stanovila cenové stropy na energie. Ty sice platí až od ledna 2023, nicméně obchodníci je museli promítat do záloh už za listopad a prosinec. Pro ty největší z nich to znamená náklady v řádu desítek až stovek milionů korun měsíčně.
Stát měl kompenzační mechanismus nastavit ještě před koncem roku. Jak se ale postupně blížily Vánoce, nařízení nepřicházelo a dodavatelé začali být nervózní. Před několika týdny dokonce zaslali ministerstvu průmyslu a obchodu dopis, kde apelovali na přijetí nařízení.
„Je škoda, že jednáme s takovým časovým skluzem, určitě to není optimální. Všichni bychom to uvítali dříve, nicméně nyní to vidím jako snahu vlády garantovat, že kompenzace budou dodrženy,“ říká Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
„Tento týden byl model kompenzačního mechanismu dopracován a představen. Dodavatelé jsou tak schopni, minimálně na první kvartál roku 2023, plánovat a zodpovědně rozhodovat. To, že nařízení vlády nebude formálně vydané do konce roku 2022, v zásadě nevadí, protože máme všechny potřebné dokumenty k dispozici,“ uvádí Matoušek.
První peníze přijdou v únoru
„Pro ČEZ bylo naprosto klíčové zajistit dostatek energií za přijatelné ceny pro všechny zákazníky. Součástí zvoleného řešení, kterým je zastropování cen, je i toto nařízení vlády, díky němuž budou zákazníci po celý příští rok chráněni před současnými vysokými cenami energií. Jsme proto rádi, že se podařilo mechanismus připravit,“ míní mluvčí koncernu ČEZ Roman Gazdík.
Podle Matouška je důležité i to, že spolu s kompenzačním mechanismem se vyjasnil systém záloh na budoucí kompenzace. Díky němu dodavatelé vědí, že první část kompenzací za leden příštího roku dostanou v podobě záloh nejpozději 3. února.
„V tomto ohledu existuje ještě několik nástrojů, které obchodníkům mohou pomoci financovat cenový strop do doby vyplacení první zálohy. Jedním z nich je státem potvrzená kalkulace výše lednové zálohy, která bude dostatečnou zárukou pro banky, které s financováním cenového stropu obchodníkům mohou pomoci,“ uvádí Matoušek. To by mohlo být klíčové zejména pro menší dodavatele, kteří se už nyní potýkají s nedostatkem peněz.
I s vyjasněným mechanismem kompenzací a záloh mohou na začátku příštího roku skončit někteří menší dodavatelé. Gavor nicméně zdůrazňuje, že i kdyby to nastalo, na domácnosti a firmy to nebude mít žádný dopad. „V případě krachu zákazníci spadnou do režimu dodavatele poslední instance, ale automaticky budou chráněni cenovým stropem,“ vysvětluje Gavor.
Zdroj kalkulačky: Centropol
