Od roku 2020, kdy svět pandemie zasáhla, se majetek pěti nejbohatších lidí světa pode Oxfamu reálně zvýšil o 114 procent. Do této skupiny patří šéf automobilky Tesla Elon Musk, majitel firmy na prodej luxusního zboží LVMH Bernard Arnault a jeho rodina, zakladatel Amazonu Jeff Bezos, zakladatel technologické firmy Oracle Larry Ellison a také investiční guru Warren Buffett.
Souhrnná hodnota jejich majetku se zvýšila na 869 miliard dolarů (19,6 bilionu Kč) ze 405 miliard. Za tuto dobu se hodnota jejich majetku zvyšovala tempem 14 milionů dolarů za hodinu, uvádí Oxfam.
Na druhé straně téměř pět miliard lidí ve stejné době zchudlo. Pokud současný trend bude pokračovat, do deseti let bude mít svět prvního člověka s majetkem více než jeden bilion dolarů (22,5 bilionu Kč), ale chudobu se nepodaří vymýtit dříve než za 229 let.
Začalo to Rockefellerem
Za prvního dolarového miliardáře na světě je považován John D. Rockefeller, který díky své firmě Standard Oil tohoto majetku dosáhl v roce 1916. Pokud někdo dosáhne hranice jednoho bilionu dolarů, tedy čísla, kde je za jedničkou 12 nul, a může to být i někdo, kdo v současnosti není na žádném seznamu nejbohatších lidí světa, měl by jeho majetek stejnou hodnotu, jako je majetek Saúdské Arábie, země bohaté na ropu, upozornila agentura AP.
Zpráva Oxfam také zjistila, že miliardáři dnes řídí nebo jsou hlavními akcionáři sedmi z deseti největších společností. Odhaduje, že 148 největších korporací dosáhlo za rok do konce června 2023 zisku 1,8 bilionu dolarů, což je o 52 procent více než činí tříletý průměr z předchozích let. To umožnilo vysokou výplatu akcionářům, přestože miliony zaměstnanců musely bojovat s krizí životních nákladů, protože inflace jim snížila reálné příjmy.
Mzdy téměř 800 milionů zaměstnanců v posledních dvou letech neudržely krok s inflací. Zaměstnanci tak za poslední dva roky přišli o 1,5 bilionu dolarů, což odpovídá téměř 25denní ztrátě mzdy každého pracovníka.
Rozbijte monopoly, žádá Oxfam
Analýza Oxfamu také zjistila, že z 1 600 největších firem na světě se jich pouze 0,4 procenta zavázalo vyplácet pracovníkům mzdu, která by byla dostatečná k zajištění jejich základních životních nákladů, aby nemuseli žít v chudobě, a podporovat tuto mzdu také ve svých hodnotových řetězcích. Ženě pracující ve zdravotnictví a sociálním sektoru by trvalo 1 200 let, než by si vydělala tolik, kolik si průměrně vydělá generální ředitel stovky největších společností z žebříčku Fortune za rok.
Oxfam proto vyzval vlády, aby omezily moc firem tím, že rozbijí monopoly, zavedou daň z nadměrného zisku a bohatství a podpoří alternativy k akcionářské kontrole, jako jsou formy zaměstnaneckého vlastnictví.
„S jistotou víme, že dnešní extrémní sytém akcionářského kapitalismu, který upřednostňuje stále rostoucí zisky bohatých akcionářů před všemi ostatními cíli, je hnací silou nerovnosti,“ uvedl vedoucí oddělení pro politiku nerovnosti Oxfamu Max Lawson. Zpráva Oxfam vychází z údajů od Mezinárodní organizace práce (ILO), Světové banky (SB) a žebříčku miliardářů sestavovaného časopisem Forbes.
Nad ekonomy se vznáší Trumpův přízrak
Podle výsledků průzkumu mezi předními ekonomy, který se každoročně provádí před zasedáním Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, panují obavy, že světovou ekonomiku čeká rok s horšími vyhlídkami na růst. A také s nejistotou pramenící z geopolitických sporů, přísných podmínek financování a zásadních dopadů umělé inteligence (AI).
A do toho jako nebezpečně rušivý element vstupuje taky výrazný politický vliv na globální politiku. Světoví ekonomičtí lídři netají nervozitu nad možným návratem Donalda Trumpa do Bílého domu. Varují, že pravděpodobný republikánský kandidát, který s přehledem vyhrál první nominační bitvu ve státě Iowa, se bude chovat ještě „antiglobálněji“ než za své vlády v letech 2017 až 2021.
„Pokud se máme poučit z historie, podíváme-li se na způsob, jakým vedl první čtyři roky svého mandátu, zjevně představuje hrozbu,“ podotkla minulý čtvrtek v nezvykle otevřeném rozhovoru ve francouzské televizi šéfka Evropské centrální banky Christine Lagardeová.
Americký republikánský senátor James David Vance známý svými investicemi do rizikového kapitálu soudí, že globální elita by se ho bát měla. „Pokud si Trump za něčím stojí, pak si myslím, že je to odmítnutí jejich ideologie a materiálních výhod, které z toho plynou,“ řekl webu Politico. Ten k začátku konference v Davosu hovoří o Trumpovu přízraku, který nyní její účastníky pronásleduje.
