Upravují tam kolejovou vlečku, aby vagony mohly dojet až ke komplexu. "Především ale zjišťujeme, jaký zájem by o tento druh svozu byl," potvrdila LN předsedkyně představenstva spalovny Jana Drápalová.
Přeprava odpadu pomocí vlaků je levnější než auty a po dokončení oprav brněnské spalovny bude cena spalování podobná jako za ukládání odpadků na skládky. Radnice, které by využily vlakového svozu, tak mohou v důsledku ušetřit - teoreticky i snížit poplatky, které od obyvatel vybírají.
V úvahu připadá zapojení střední Moravy
Lidé se však nemusejí obávat, že by museli své popelnice vozit na nádraží. Vyprazdňovaly by je nadále popelářské vozy, které by však obsah nádob nevozily na skládky, ale do překladišť na vybraných nádražích.
Schwandorfská spalovna * Oblast likvidace odpadu se rozkládá na ploše o velikosti cca jedné pětiny Bavorska. |
Nyní by podobný systém mohl fungovat i v Brně a širokém okolí, v úvahu připadá například zapojení střední Moravy. Podle Drápalové obchodní oddělení firmy ověřuje, kde by měli zájem místo na skládky vozit své odpady do spalovny. "Současně zjišťujeme, zda by šlo na stavbu překladišť a pořízení speciálních vagonů získat státní dotaci," podotkla Drápalová.
Německé zkušenosti se budou hodit. "Problém je v tom, že doprava odpadu do spalovny musí být rychlá. Nesmí dojít k rozkládání odpadků, ale ani v zimě třeba naopak k jejich zamrznutí, které by omezilo vykládání nákladu," vysvětlila již dříve ekoložka brněnské spalovny Jana Suzová.
V České republice v současné době fungují tři velké spalovny komunálního odpadu - kromě té v Brně také v Praze-Malešicích a v Liberci. Ty ale podobnou novinku zatím nechystají - liberecká je vytížená a pražská zatím nemá funkční vlečku. "Zavedení kolejové vlečky máme v plánu. Poté zvážíme další postup," konstatoval Pavel Beran ze společnosti Pražské služby, která spalovnu v hlavním městě provozuje.
Česká republika musí podle pravidel Evropské unie snížit podíl komunálního odpadu ukládaného na skládky. To je možné mimo jiné spalováním, přeměnou odpadu na energii. Například Hnutí Duha ale zdůrazňuje, že spalování je až v závěru možného zpracování odpadu. Jeho experti upřednostňují přísnější třídění a opětovné využití materiálů a jejich kompostování. Zatímco v Brně se podle nich vytřídí asi pětina odpadu, například v některých městech v Belgii zůstává pouze asi čtvrtina nevytříděná.