Pomalé oživení ekonomiky provázené slabou spotřebitelskou poptávkou a nejistým vývojem v zahraničí od té doby zabránily centrálním bankéřům úrokové sazby zvýšit. A ke změně nastavení měnové politiky by nemělo dojít ani na zítřejším zasedání bankovní rady.
Na první pohled by se přitom důvody pro zvýšení sazeb našly. Spotřebitelská inflace v posledních měsících prudce zrychlila a vystoupala i nad prognózu ČNB, některé údaje z reálné ekonomiky (například výkon českého průmyslu) překonaly očekávání a poměrně v klidu proběhl dlouho odkládaný bankrot Řecka.
Růst cen je ale způsoben faktory, které jsou mimo kontrolu centrální banky. Po očištění o vlivy zvýšené sazby DPH, dražší ropy a vyšších cen potravin a regulovaných položek zůstává inflace blízko nuly. Poptávka spotřebitelů je pořád slabá. Některé měsíční ekonomické indikátory sice vychází lépe, než čekal trh, ale i tak by české hospodářství mělo v prvním čtvrtletí roku setrvat v mírné recesi.
Světové trhy strávily řecký bankrot, dluhová krize je ale daleko od vyřešení. Výnosy dluhopisů ostatních zemí na periferii EMU zastavily svůj pokles ze začátku roku a některé dokonce začaly opět růst. V posledních týdnech se jako další epicentrum problémů skloňuje hlavně Portugalsko a Španělsko. Rizika budoucího vývoje tak stále přetrvávají. Čas na zvýšení sazeb tedy zatím nenastal.