Zvýšení úrokových sazeb o půl procentního bodu avizovala ECB jako významnou součást boje proti inflaci už dříve. Panovala však nejistota, zda svůj slib dodrží.
Zpřísnění měnových podmínek totiž komplikuje hospodaření bankám. Po pádu americké Silicon Valley Bank a Signature Bank a potížích švýcarské Credit Suisse někteří analytici spekulovali, zda růst sazeb nebude pozvolnější či dokonce nulový.
Situaci zřejmě dost pomohl krok švýcarské centrální banky, která problémové Credit Suisse půjčí až 50 miliard franků.
„Potíže švýcarské banky Credit Suisse by podle našeho názoru neměly být tím, co zastaví ECB v dalším zpřísňování měnových podmínek,“ souhlasí analytička Komerční banky Jana Steckerová.
„Inflace zůstává stále výrazně na dvouprocentním cílem a existuje tudíž nemalé riziko, že by odklad zpřísnění měnové politiky z důvodů obav o finanční stabilitu mohl vést k dalšímu růstu inflačních očekávání. To by si následně mohlo vynutit ještě razantnější utahování měnových podmínek v pozdější fázi,“ dodává.
Agentura Reuters však upozorňuje, že další ECB neposkytla žádný další výhled a není tedy zřejmé, jak se k situaci bude stavět dál. Také oficiální komentář naznačuje, že se centrální banka bude rozhodovat podle momentální situace.
„Zvýšená hladina nejistoty posiluje důležitost přístupu k rozhodování o sazbách založeného na datech, uvedla banka.
Ta pro letošek počítá s průměrnou inflací v eurozóně na úrovni 5,3 procenta. Příští rok by pak měla inflace klesnout na 2,9 procenta, v roce 2025 pak na 2,1 procenta.
