Obrovská černá skládka
Sanace možná největší černé skládky v Česku o rozloze bezmála čtyř hektarů může podle nejnižších prognóz stát desítky milionů, podle jiných pak stovky milionů až několik miliard korun. Město s ročním rozpočtem 600 milionů korun se této investici na území CHKO Český kras tak jako tak nevyhne. Před dvěma lety totiž nařídil vyklizení části skládky, zasahující na pozemky farmáře Květoslava Šebely, pravomocně soud. Termín do letošního 6. října však úředníci těžko stihnou. Mluví o průtazích, způsobených mimo jiné také neochotou Šebely pustit pracovníky města na pozemky.
Pastevec, jak Šebela sám sebe označuje, už po 26 letech soudních tahanic o své pozemky ztrácí trpělivost. „Pokud město termín nedodrží, jsem připraven podat trestní oznámení a vymáhat své soudem uznané vlastnické právo exekucí,“ říká Šebela, který pozemky koupil už v roce 1985, tedy v době, kdy k nim ještě skládka nedosahovala a odpad na ně následně navezly až do vzdálenosti pouhých 300 metrů od Šebelova domu Technické a zahradní služby města Beroun.
Tehdy šlo o státní organizaci, a i proto se dnes město snaží pravomocný verdikt soudu rozporovat. Radnice už požádala soud o odložení vykonavatelnosti rozsudku a snaží se – alespoň dodatečně – zvrátit pravomocný verdikt dovoláním u Nejvyššího soudu. Dovolání však nemá odkladný účinek, a říjnový termín k odklizení odpadu z farmářových pozemků tak stále platí. Hrozí také, že kvůli azbestovým kalům a dalšímu nebezpečnému odpadu nebude možné odbagrovat jen farmářovu část, jež tvoří zlomek z celkové výměry skládky. Ale jakmile se do skládky „kopne“, bude třeba ji odborně sanovat celou. I když radnice si tuhle situaci nepřipouští a věří, že postačí vyklidit jen část z pozemků nepohodlného farmáře. Analýza rizik, tedy podrobný rozbor stavu skládky, který nechala radnice vypracovat na doporučení ministerstva životního prostředí, potvrzuje určitý výskyt nebezpečných odpadů, ale uvádí, že „v zájmové lokalitě nebyla zjištěna závažná zátěž akutního charakteru“.
Berounský místostarosta Michal Mišina v této souvislosti připomíná, že pokud jsou (karcinogenní) azbestocementové materiály pod vrstvou zemin, riziko nepředstavují prakticky žádné. „Problém s těmito materiály nastává při manipulaci za sucha, kdy může docházet k uvolňování azbestových vláken do ovzduší. I z tohoto důvodu prakticky všechny dotčené subjekty doporučily pro závěry EIA (posouzení vlivu na životní prostředí) se skládkou nehýbat a neotevírat ji,“ uvedl místostarosta. Jenže soud rozhodl jinak, když nařídil, aby město odklidilo odpad z pozemků, jež Šebelovi v prostoru skládky patří. A podle znalců, které si farmář najal, nezbývá než sanovat celou skládku podle všech pravidel a norem pro nakládání s nebezpečným odpadem.
Rizikem je hlavně azbest
Podle Zoji Guschlové, soudní znalkyně z oboru chemie a z oboru čistoty ovzduší, specializace na azbest a ostatní anorganická vlákna, jsou závěry analýzy rizik, městem objednané u firmy CZ BIJO, nedostatečné a zavádějící. A ze skládky se prý může stát ještě větší ekologická zátěž než doposud. „Z našeho přezkumu této analýzy rizik vychází, že rozsah skládky je větší, než dosud kdokoliv uvedl. A nebezpečnost skládky je daleko vyšší, než se dosud uvažovalo,“ říká Guschlová, která jako soudní znalkyně Šebelu zastupuje. Rodina Květoslava Šebely žádala město, aby přestalo vozit odpad na jejich pozemek. Soudy řešily kauzu s vyklizením farmářovy plochy neskutečně dlouho. Od roku 1992, kdy se město pokusilo zpochybnit Šebelovo právo k pozemkům, až do roku 2016, kdy padl pravomocný rozsudek ve prospěch farmáře.
