„Máme ty problémy, které je radost mít. Situace, kdy maloobchodní řetězce přidávají a firmy se přetahují o lidi, nesvědčí o tom, že je tu problém. Svědčí to o tom, že ekonomika funguje. Problém by byl, kdyby se začala zhoršovat dramaticky obchodní bilance, a to tady málokdo pro nejbližší období předvídá,“ uvedl.
Samotný vývoj na trhu práce je podle Singera problémem pro firmy, které nemohou najít dostatek pracovníků. Naopak pro zaměstnance je nynější vývoj výhodný, protože jim díky tomu rostou mzdy. „Stát získává z takové ekonomiky dostatek příjmů, takže nemusí škrtit výdaje. To z hlediska růstu letos, příští i přespříští rok není problém. Nevidím, že by tato situace měla bleskově skončit,“ dodal Singer.
Trh nemovitostí, který někteří z analytiků považují s napjatým trhem práce za potencionální nebezpečí pro ekonomiku, je podle Singera problémem pouze v turisticky atraktivních městech, především v Praze. Důvodem je podle něj příchod krátkodobých pronájmů bytů a v Praze také nedostatečná nabídka. „Ten problém nelze řešit makroekonomickými politikami, nemá makroekonomický základ. V Praze se dlouhodobě nepovoluje stavba ani tolika bytových jednotek, aby to stačilo k prosté reprodukci bytového fondu a přichází Airbnb. To není problém pro makroekonomy, ale pro úředníky města a ty nad nimi. Pasivita těch, kteří to mají řešit, je evidentní,“ uvedl.
Měnovou politiku ČNB považuje Singer za dobře zvládnutou. „Nevidím žádný důvod k znepokojení. Zatím se mi zdá prognóza ČNB realistická, máme o něco slabší inflaci, ale i kurz, a ty dvě věci se navzájem kompenzují. ČNB si může v klidu dovolit čekat a nic nedělat. Ekonomika je tam, kde má být,“ uvedl.
ČNB na počátku května nechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,75 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok tehdy uvedl, že letos připadá v úvahu jedno zvýšení základní úrokové sazby, a to na konci roku.
Pojistný trh v ČR prý roste, odpovídá to stavu ekonomiky
Český pojistný trh roste a jeho vývoj odpovídá stavu tuzemské ekonomiky. Přesto stále v Česku stejně jako v dalších postkomunistických zemí není pojištěnost obyvatel tak vysoká, jako je tomu v západní Evropětvrdí Singer. Otázkou podle něj stále zůstává, kdy se situace změní a ČR se přiblíží vyspělým zemím. Singerovi v pondělí bude 50 let.
Český pojistný trh letos zrychlil růst. Pojišťovny vybraly v prvním čtvrtletí na pojistném 33,6 miliardy Kč, meziročně o 4,3 procenta více. Podíl pojistného na HDP v Česku předloni klesl o dvě desetiny na 3,2 procenta. V Evropské unii v průměru je na 7,6 procenta.
„Lidé bohatnou, auta a nemovitosti se prodávají, úvěry na ně se pojišťují, úrokové sazby rostou, zvyšuje se odpovědnost za situaci rodiny,“ uvedl Singer. Upozornil však například na to, že všechny reklamy na pojištění se snaží připomínat značku, ale chybí v nich výchovný aspekt. „To trošku limituje růst trhu,“ dodal.
Představy o tom, že pojistný trh přeberou od klasických pojišťoven takzvané fin-tech společnosti, se podle něj ukázaly jako nerealistické. „Celý finanční sektor je totiž strašně moc o vztahu a důvěře klienta, že bude plněno, dostane úvěr,“ doplnil.
Singer by uvítal stanovení evropského rámce při uzavírání kontraktů ‚na dálku‘. Praxí v Evropě je v tomto ohledu příliš mnoho. Harmonizace by měla zvětšovat trh či snižovat transakční náklady. „Nemám ale pocit, že takto o tom někdo v Bruselu přemýšlí,“ poznamenal.
Problematiku investičních životních pojistek, kde vznikl podle zástupců poškozených klientů systémový problém obřího rozsahu, musí podle Singera rozhodnout soudy. „V tomhle soudním systému má pravdu jenom soudce,“ uvedl. Podle jeho odhadu to bude několik let trvat, protože nynější rozsudky se vzájemně liší. „Je to kus od kusu. Tyto produkty, ač mají stejný název, jsou různé,“ podotkl. O neplatnosti některých smluv již rozhodl arbitr, nicméně zároveň existují rozsudky soudů, které platnost některých jiných naopak potvrdily.