Čtvrtek 29. července 2021, svátek má Marta
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika EU v prvním čtvrtletí klesla o 3,5 %. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995

Ekonomika

  11:05aktualizováno  11:16
Brusel - Ekonomika eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí kvůli dopadům koronaviru prudce klesla. V zemích EU propad ve srovnání s předchozím čtvrtletím činí podle sezonně přepočtených údajů 3,5 %, v eurozóně 3,8 %, oznámil ve čtvrtek v prvním rychlém odhadu statistický úřad Eurostat. Jde o nejvýraznější propad od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.

Evropská komise (ilustrační foto) foto: Shutterstock

„V březnu 2020, tedy v posledním měsíci sledovaného období, začaly členské státy široce zavádět opatření k omezení pohybu kvůli šíření nemoci covid-19. Ve čtvrtém čtvrtletí 2019 se HDP v zemích eurozóny zvýšil o 0,1 %, v EU pak o 0,2 %,“ stojí ve zprávě úřadu.

V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) v EU klesl o 2,7 %. V zemích platících eurem je meziroční propad hlubší a dosahuje 3,3 %.

Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 %. Loni vykázala růst o 1,2 %.

Nezaměstnanost v EU v březnu vzrostla na 6,6 procenta

Míra nezaměstnanosti v zemích Evropské unie v březnu mírně vzrostla a dosáhla 6,6 %. V měsíci, kdy na ekonomiky začala dopadat omezení související s koronavirem, se v 27 členských zemích unie proti únoru nezaměstnanost zvýšila o desetinu procentního bodu. V eurozóně bylo bez práce 7,4 % lidí, což je nárůst rovněž o desetinu bodu. Uvedl to ve čtvrtek evropský statistický úřad Eurostat.

Ve třetím měsíci roku, kdy řada firem začala omezovat provoz kvůli restrikcím vynuceným pandemií, bylo v EU bez práce více než 14,14 milionu lidí, z toho 12,16 milionu v eurozóně. Proti únoru jich přibylo v 27 zemích celkem 241 000.

Zvýšil se i počet nezaměstnaných mezi mladými do 25 let. Nezaměstnanost v této kategorii je dlouhodobě více než dvojnásobná ve srovnání s celkovou mírou nezaměstnanosti. Zatímco v eurozóně vzrostl proti únoru tento údaj o čtyři desetiny bodu na 15,8 %, v celé EU pak o osm desetin na 15,4 %.

Inflace v eurozóně v dubnu zpomalila na 0,4 procenta

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v dubnu zpomalilo na 0,4 % z březnových 0,7 %, vyplývá z odhadů Eurostat. Na citelném zmírnění tempa růstu se podepsal hlavně další propad cen energií.

Jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny čerstvých potravin a energií, činila v dubnu 1,1 %. Mírně tak zpomalila z březnových 1,2 %. Bez zahrnutí cen energií, potravin, alkoholu a tabáku inflace činila 0,9 %.

Nejvíce v dubnu vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabáku, a to o 3,6 %. Ceny ve službách se zvýšily o 1,2 %, ceny neenergetického průmyslového zboží o 0,3 %. Ceny energií prohloubily pokles na 9,6 %.

Eurostat v prohlášení upozornil, že sběr dat o inflaci ve všech zemích eurozóny

 ovlivnila krize související s šířením nemoci covid-19. Eurostat se tak dohodl s národními statistickými úřady členských států na řadě postupů pro odhad cen, které nebylo možné získat kvůli omezení pohybu nebo uzavření prodejen.

Inflace v eurozóně se tak v dubnu ještě více vzdálila od cíle Evropské centrální banky (ECB). Ta dlouhodobě usiluje o to, aby se pohybovala těsně pod dvěma procenty. Na této úrovni byl růst cen v eurozóně naposledy koncem roku 2018.

Nízká inflace ale dává ECB dodatečný prostor pro zavádění stimulačních opatření, která by pomohla vykompenzovat dopady pandemie způsobené koronavirem. ECB už mimo jiné v reakci na pandemii zrušila omezení pro nákup dluhopisů zemí eurozóny. Uvolnila tak cestu případnému neomezenému tisku peněz.

Autor: