Částku 250 tisíc liber – v přepočtu tedy asi sedm milionů korun českých – na vyúčtování za pouhý měsíc našel na faktuře Patrick Langmaid, majitel rekreačního parku Martha’s OrchardPatrick Langmaid v Cornwallu. Suma mu byla přitom ihned stržena přímým inkasem z jeho podnikatelského účtu, byla ale zhruba stonásobně vyšší, než bývá obvyklý účet, který středisko dostává za danou dobu. Zpravidla totiž podnikatel platí 2 500 liber měsíčně, v přepočtu tedy přes 72 tisíc korun.
Příčinou prý je, že měřič na jedné rekreační nemovitosti se celý otočil a vrátil na nulu. Systém tedy usoudil, že bylo spotřebováno obrovské množství energie a automaticky vygeneroval fakturu na 244 000 liber. „To je na tom to děsivé,“ říká Langmaid. „Mám problém s energetickou společností, že to udělala, s bankou, že to umožnila, a s celým systémem inkasa, že dovolil strhnout platbu bez jakéhokoli zabezpečení,“ dodává.
Dodavatel, společnost Total Energies, přiznala, že za nezastavením astronomické faktury stojí lidská chyba. Společnost UK Finance, která zastupuje bankovní sektor, pak vysvětlila, že pokud platba nejde z kontokorentu – jinými slovy peníze jsou na účtu k dispozici – zastavena nebude. Platba navíc šla známé společnosti, takže pravděpodobně nevyvolala žádné varovné signály v rámci kontroly bank zaměřené na podvody, jako by tomu bylo u jiných neobvyklých transakcí.
Jana Mackintoshová, ředitelka platebního oddělení společnosti UK Finance pro BBC zároveň uvedla, že energetická společnost musí zákazníkovi sdělit, kolik a kdy si z jeho bankovního účtu odečte. Proto by podle ní každý, kdo má pochybnosti ohledně částky nebo data, měl kontaktovat svou energetickou společnost a banku, aby inkaso zrušila.
Ne každý ale má to štěstí a vidí účet ještě před provedením platby. To se stalo například baptistickému kostelu Castleton v jižním Walesu, kterému byl zaslán papírový účet na 44 000 liber – v přepočtu zhruba milion a čtvrt. Kostel ale nemá ani poštovní schránku. Trvalo pak více než měsíc, než byla platba, která byla opět provedena prostřednictvím inkasa, vrácena. Tamní pokladní Nathan Evans, uvedl, že pravidelný účet činil asi 200 až 300 liber (v přepočtu maximálně necelých devět tisíc), Proto se ptá, kde jsou nějaké kontroly. „Zejména když uvážíte, jaký je náš běžný účet?,“ dodává.
Dodavatel, společnost SSE Energy Solutions, se omluvil a uvedl, že nesprávný odečet elektroměru byl předložen externím operátorem a pracovníci ho přehlédli při interních kontrolách.
Jak je tohle možné?
Příjemci chybných vyúčtování se tak ptají, jak je možné, že se takové účty vůbec posílají, a proč banky umožňují jejich placení. Vlnu případů odstartoval britský umělec Grayson Perry, který promluvil o svém „bizarním“ účtu ve výši 39 000 liber, v přepočtu přes milion korun.
Podobnou zkušenost má například i Brit Paul Kelly, který prodával dům pronajímaný v Bristolu. Poté, co strávil dlouhé měsíce reklamací účtu za 16 000 liber (přes 460 tisíc korun), napsal e-mail generálnímu řediteli svého dodavatele. „V rámci call centra si mě předávala řada lidí, kteří byli všichni naprosto milí, ale prostě neudělali nic pro to, aby mou stížnost skutečně vyřešili,“ vysvětlil Kelly.
Společnost E.On uvedla, že jeho vysoký účet byl založen na odhadovaných odečtech. „Panu Kellymu jsme se omluvili za způsobené nepříjemnosti a jsme rádi, že jeho stížnost byla vyřešena,“ uvedla společnost.
