Původně bylo plánováno na úterý 7. března, mělo být podle bruselských zvyklostí formalitou. Proti schválení nových emisních standardů pro automobily se však na poslední chvíli ostře postavily některé země v čele s Německem a Itálií.
„Česká republika nepodpoří v Evropské unii zákaz prodeje nových osobních vozů se spalovacími motory, pokud nebude možné v autech využívat syntetická paliva,“ prohlásil v Berlíně po jednání s německým kolegou Volkerem Wissingem prohlásil český ministr dopravy Martin Kupka. Řekl, že v této věci bude Česko postupovat společně s Německem. Uvedl také, že Praha i Berlín považují stávající návrh chystané unijní emisní normy Euro 7 za nerealistický a nepřijatelný.
Švédské předsednictví v Radě EU oznámilo, že velvyslanci členských zemí se rozhodli odložit konečné schválení návrhu, který by prakticky znemožnil koupit si od roku 2035 nový automobil na benzin či diesel. „To je vývoj, který jednoznačně vítáme, za kterým stojíme,“ řekl Kupka. Doplnil, že považuje za důležité, aby se to do vyjasnění řešení pro spalovací motory se syntetickými palivy neprojednalo a neschválilo.
Návrh dojednávaný v posledních dvou letech bývá označován jako zákaz prodeje aut se spalovacími motory, neboť by od poloviny příští dekády zásadně prodražil jakékoli uhlíkové emise u nových osobních vozů a dodávek. Loni v říjnu se členské státy dohodly s Evropským parlamentem na finální verzi plánu, jehož cílem je zvýhodnit pořízení aut poháněných ekologickými palivy, parlament jej pak definitivně schválil v polovině února.
Nyní už schází pouze finální souhlas členských zemí, který často bývá pouze formalitou. Podle webu Politico měli v pátek unijní velvyslanci „položit základy“ pro tento krok plánovaný na 7. března, mluvčí švédského předsednictví Daniel Holmberg však oznámil odklad na „pozdější jednání Rady“. „Coreper se k otázce vrátí v patřičném čase,“ dodal s odkazem na označení pro radu velvyslanců.
Výhrady k dojednané podobě emisního balíku vyjadřuje německá vláda, podle zákulisních informací kromě Itálie také Polsko a Maďarsko. Německý ministr dopravy Volker Wissing uvedl, že Berlín by plán nulových emisí u nových automobilů neměl podpořit, dokud Evropská komise nepředloží návrh ohledně výjimky pro vozidla, která by spalovala klimaticky neutrální syntetická paliva.
Návrh mířící proti motorům na fosilní paliva je součástí unijní klimatické strategie známé jako Fit for 55, která má evropský blok do konce dekády dovést k 55procentnímu snížení uhlíkových emisí oproti přelomu tisíciletí. Případné dotažení návrhu o nulových emisích v automobilové dopravě by ještě nemuselo znamenat definitivní konec prodeje aut na benzin a naftu, neboť instituce EU se dohodly, že Evropská komise v roce 2026 zhodnotí, zda je v silách EU tohoto cíle k roku 2035 dosáhnout či zda jej například odložit.
Další boj bude o Euro 7
„Shodli jsme se také na tom, že současná podoba normy Euro 7 není přijatelná a musí se změnit. V současné podobě by zhoršila dostupnost malých vozidel, ohrozila automobilový průmysl i pracovní příležitosti. Dohodli jsme se na vytvoření širší koalice a v polovině března se chceme s dalšími ministry potkat v Bruselu a představit Evropské komisi naše požadavky,“ řekl po jednání ministr dopravy Martin Kupka.
„Česká a německé ekonomika jsou úzce propojené, a to hlavně v oblasti automobilového průmyslu. Proto pokládám za žádoucí, abychom v jednáních o budoucích parametrech evropského automobilového trhu postupovali co možná nejvíce jednotně,“ dodal ministr Kupka. Definitivní rozhodnutí o přijetí návrhu, který by znemožnil prodej nových aut se spalovacím motorem po roce 2035, bylo dnes odloženo. „Dnešní rozhodnutí dává prostor pro další jednání. Věřím, že nakonec zvítězí cesta podpory inovací a auta se spalovacím motorem na syntetická paliva se budou moci prodávat i po roce 2035,“ uvedl Kupka.
Ministr také připomněl úspěch českého vyjednávání, a to přijetí revizní klauzule, která stanovuje, že rozhodnutí o zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory v EU bude nutné v roce 2026 znovu kriticky posoudit a případně posunout jeho účinnost.
Ministr Kupka spolkovému ministrovi Wissingovi také představil odmítavou pozici České republiky k navržené podobě emisní normy Euro 7. Hlavní připomínka ČR se týká navržených dat účinnosti, kdy návrh nedává dostatek času na přípravu, testy a přeschválení typu. Navržené dva roky na zavedení normy také neodpovídají tomu, že právní rámec bude úplný až po přijetí příslušných prováděcích předpisů.
„Žádáme odložení její účinnosti a změnu dalších parametrů. V současné podobě by mohla znamenat smrtící koktejl pro celý evropský automobilový trh, který se už nyní nachází ve složité pozici oproti dalším světovým konkurentům“ zdůraznil ministr dopravy a dodává: „Německo naše obavy sdílí. Společně budeme hledat cestu, jak Euro 7 zásadně upravit.“
Norma Euro 7 klade nové požadavky i na elektrická vozidla, jako je např. aplikace OBM (On-Board-Monitoring), životnost baterií, měření emisí z brzd a oděr pneumatik. Některé z těchto technologií nejsou přitom ještě ani vyvinuty. To může vést k dalšímu zdražení vozidel a konci výroby některých modelů.
Wissing o normě hovořil také ve Spolkovém sněmu, kde prohlásil, že je nutné se na návrh znovu důkladně podívat. „Nová emisní norma nesmí ohrozit pracovní místa a ani učinit z dopravy luxusní záležitost. Jak je nyní plánována, tak by neúměrně zdražila především menší vozy,“ řekl. „To přece nikdo nemůže vážně chtít,“ dodal.
