Čína bojuje od konce minulého roku s epidemií koronaviru COVID-19. Tím se nakazilo už přes 75 000 lidí, obětí pak v pevninské Číně k 23. únoru bylo 2442. Vysoký počet nakažených i strach z epidemie ale zemi sužuje i v mnoha jiných ohledech.
Mezinárodní měnový fond kvůli koronaviru zhoršil výhled čínské i globální ekonomiky |
Výrazně se snížila průmyslová tvorba, o peníze přichází i gastronomie či cestovní ruch. Podle serveru Carbon Brief se industriální produkce místy snížila až o čtyřicet procent, což se podepsalo na pádu emisí oxidu uhličitého za poslední dva týdny, kdy by se za běžných okolností chod továren vracel po oslavách čínského Nového roku do normálu. Za stejné období vloni Čína vyprodukovala zhruba 400 milionů tun oxidu uhličitého. Zatím z tohoto množství koronavirus ustřihl asi 100 milionů tun.
Od 3. února spotřeba uhlí v elektrárnách, které denně podávají kontrolní zprávy, poklesla na čtyřleté minimum. V týdnu od 10. února se navíc spotřeba ještě snížila, a to u všech klíčových emitentů CO2 - uhelné elektrárny, vysoké pece, rafinerie, továrny na koks či ocelárny.
Celkem se emise snížily o zhruba šest procent z celkové světové produkce oproti loňsku. Že by se dlouhodobě zlepšil stav ovzduší v Číně, server zpochybňuje. K tomu, aby se trvale snížila tvorba CO2, by se podle Carbon Brief musela dlouhodobě snížit poptávka po produktech v důsledku například nevyplacených mezd z období krize. Dopad nynější snížené produkce emisí tak podle odborníků závisí na tom, jak dlouho vydrží továrny a elektrárny uzavřené či s omezeným provozem.
