Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

‚Čisté‘ zdroje zlevní, Češi to ale podle analytiků nijak nepocítí

ilustrační snímek

ilustrační snímek foto: Shutterstock

Praha - Klesající náklady na výrobu solární a větrné energie by mohly ve světě snižovat účty za elektřinu. V Česku stojí proti řada faktorů. Čechům ceny za elektřinu v příštích pěti letech zřejmě neklesnou. Naopak, reálnější je jejich zvýšení. Soudí tak analytici, které LN oslovily.
  6:00

A to i přesto, že podle nedávno zveřejněné analýzy Mezinárodního měnového fondu (MMF) se dá očekávat globální zlevňování. Do cen by se totiž měl promítnout prudký pokles nákladů na výrobu tzv. zelené energie mezi lety 2008 a 2017.

RWE končí s investicemi do uhlí, zaměří se na obnovitelné zdroje. Stávající uhelné elektrárny ponechá

U výroby elektřiny z jaderných elektráren, které jsou v Česku na vzestupu, ale MMF vypočítal nárůst nákladů o 21 procent a u vodních zdrojů o devět procent.Využití větrné a solární energie pro výrobu elektřiny bylo v minulosti považováno za neekonomické, leč s ohledem na životní prostředí nutné. Rychle klesající náklady na tyto technologie však nyní podle MMF zvyšují světovou kapacitu obnovitelných zdrojů energie (OZE). 

U vnitrozemských větrných turbín klesly náklady za posledních deset let o 34 procent, u solárních panelů až o 76 procent. OZE tak mohou nejen výrazně snížit emise uhlíku a dopady na globální oteplování, ale i zahýbat s cenou elektřiny pro konečného spotřebitele.

Důvodem, proč z tohoto trendu Češi asi hned tak těžit nebudou, je nejen fakt, že česká krajina není pro masivní výrobu elektřiny z větru a slunce ideální. „Odklon od tradičních zdrojů energie není pro země, jako je Česko, tedy s bohatým průmyslem a horšími geografickými podmínkami pro obnovitelné zdroje, jednoduchý,“ řekl LN Petr Gapko, analytik Monety Money Bank.

Obnovitelné zdroje v Česku.

Podle analytika společnosti Cyrrus Michala Brožky mohou podobné analýzy na Česko vytvářet tlak, aby vzalo v potaz vývoj v energetice ve světě. „Česká republika má ve své energetické koncepci především stavbu velkých jaderných bloků a chybí alternativa,“ dodal Brožka.

Tuzemští spotřebitelé by tak měli počítat spíše s nárůstem ceny elektřiny spojeným s postupným odstavováním stávajících uhelných a jaderných elektráren v Německu. To vyvolá podle Michala Brožky v regionu pokles nabídky elektrické energie, což bude tlačit na zvyšování ceny silové elektřiny i v Česku.

Podle něj tak není tak vyloučeno, že účty za silovou elektřinu, i přes započítání poklesu výrobních nákladů ze solárních a větrných zařízení, mohou v tuzemsku v nejbližší době stoupat v průměru o deset až dvacet procent ročně.

Ceny jen tak nepoklesnou

Podle analytika JT Banky Bohumila Trampoty se v horizontu příštích pěti let nedá v Česku u ceny elektřiny čekat zásadní propad. „Obnovitelné zdroje mají v tuzemsku garantované ceny. Odhadujeme, že v následujících pěti letech bude tato složka v účtech za elektřinu, kterou platí koncový uživatel, stejná. V garantované části se může měnit poplatek za distribuci a přenos,“ vysvětlil Trampota.

Měnit se může ta část účtu za elektřinu, která reprezentuje vývoj ceny elektřiny

Zeman ve Sněmovně kritizoval dotace na obnovitelné zdroje energie i výdaje na inkluzi

na burze. „Pokud budou v dlouhém horizontu klesat garance státu za výrobu elektřiny – například proto, že se budou snižovat náklady na obnovitelné zdroje – , mělo by se to také projevit na cenách. Nicméně je otázka, jestli tento pokles nebude kompenzovat nárůst jiných složek účtu za elektřinu,“ doplnil Trampota.

Důvodem, proč jsou domácí analytici k poklesu cen za elektřinu skeptičtí, je to, že v ceně za tuto komoditu se odráží i další faktory, nejen náklady na výrobu elektřiny, hlavně podpora OZE a zajištění stability výroby a dodávek elektřiny.

Hlavním důvodem příznivých odhadů MMF ohledně ceny elektřiny je vývoj globálních investic do obnovitelných zdrojů energie. Ty se totiž v posledním desetiletí výrazně zvýšily, protože větrné a solární zdroje se staly oproti minulosti nákladově úspornějšími.

Celosvětově se za rok 2018 do „čisté“ energie nalilo přes 332 miliard dolarů, tedy 7,64 bilionu korun. Před deseti lety to bylo ještě necelých 180 miliard dolarů. A zatímco v posledním desetiletí přilákala z OZE nejvíce investic v roce 2008 vodní energie, od roku 2009 se vedení ujaly větrné turbíny a solární panely.

Autor: