Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

Staré uhelné kotle? Příští rok už budou nežádoucí, topení plastovými lahvemi má přestat

Ekonomika

  5:00aktualizováno  20. listopadu 10:53
PRAHA - Je to podzimní klasika, když na města a údolí padne mlha. Až na to, že většinou nejde o reálnou mlhu, ale o smog. Rozhoří se kotle, kamna i krby, a do vzduchu stoupá znečištění.
Ilustrační foto

Ilustrační foto foto: Shutterstock

Česká republika proti tomu už léta bojuje kotlíkovými dotacemi, které slouží lidem na výměnu neekologických kotlů za čistší. Ignorovat dobrou vůli státu se nevyplatí, protože od září 2022 budou čadivá topeniště mimo zákon. Dílčí zpřísnění přijde už od ledna 2020. Od toho data se nebudou smět prodávat kotle dvou nejhorších tříd. Vše se děje proto, aby se doma přestalo topit uhlím, v horším případě i plastovými lahvemi.

Dotace na výměnu kotle dostávají spíše movití než chudí na vesnici

„Od nového roku mohou být na trh dodávané pouze spalovací zdroje splňující směrnicí dané minimální ekologické požadavky a maximální emisní limity kotlů. A kdo nebude od září 2022 používat vyhovující kotel - tedy minimálně třetí třídy a výše - vystaví se až padesátitisícové pokutě,“ sdělila LN Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.

Nynější výzva kotlíkových dotací je v tuto chvíli poslední, na niž má Česká republika od Evropské unie dobrozdání. Jenomže i pak, přes masivní zájem o subvence, zbude podle propočtu v zemi asi 300 tisíc kotlů nevyhovujícího typu.

Protože klíčové je dostat taková topeniště pryč – jsou hlavním zdrojem jedovatého benzo(a)pyrenu –, a nikoli pokutovat jejich majitele, hledá ministerstvo životního prostředí cesty, jak program kotlíkových dotací protáhnout za rok 2021. Zvláště s ohledem na to, že podporu na výměnu zdroje tepla si teď neberou především sociálně slabší lidé, kteří neseženou peníze na finanční spoluúčast.

Uhlí jako hlavní nepřítel

I kdyby bylo majiteli kotle jedno, kolik emisí pustí komínem do světa, argumentem je vyšší účinnost zelenějších zařízení. Čím vyšší je emisní třída domácího topeniště, přičemž nejvyšší je pětka, tím lepší je účinnost. Čili menší množství ztrátového tepla, z něhož nemá žádný užitek majitel ani zemská atmosféra.

Výroba energie obecně přispívá k oteplování planety: při spalování vzniká oxid uhličitý, který zesiluje skleníkový efekt, a jakákoli vyrobená energie se nakonec mění v teplo, jež ohřívá Zemi.

Kotlíkové dotace v ČR.

Nedávno vyvolala pozdvižení zpráva, že polský Krakov před letošní topnou sezonou plošně zakázal přikládat jakýmikoli pevnými palivy: uhlím, briketami i dřevem, protože dlouhodobě překračoval emisní limity. Nejde o vykázání pěkné statistiky, binec v ovzduší je karcinogenní.

České obce mají ze zákona stejnou možnost, ale moc po ní nesahají.

„Máme zatím informaci pouze o Praze, hlavní město se rozhodlo vydat takovou obecně závaznou vyhlášku,“ uvedla Pospíšilová. Nutně to ale neznamená, že Praha je jediná, obce nemají povinnost o tomhle ministerstvo informovat. Pokud ale taková místa jsou, budou to menší vsi.

Obyvatelé hlavního města podle platné vyhlášky budou mít s přikládacími kotly dvou nejnižších tříd utrum od října příštího roku.

„Na celém území hlavního města Prahy se ve spalovacích stacionárních zdrojích o jmenovitém tepelném příkonu 300 kilowattů a nižším zakazuje spalovat uhlí, uhelné brikety a koks,“ stojí v prvním paragrafu. Příkonové omezení znamená, že jde právě o domácí, lokální topeniště, aby to nedopadlo na teplárny, jimiž se centrálně zahřívají statisíce zákazníků. Jestliže nastane smogová situace, nebudou smět Pražané topit žádným pevným palivem, ani dřevem v krbu.

Magistrátní statistiky hlásí, že 69 procent území Prahy vykazuje nadlimitní hodnoty škodlivin ve vzduchu, přičemž na prvních příčkách jsou benzo(a)pyren, oxid dusičitý a drobné prachové částice. V úhrnu toho v hlavním městě nejvíc vychrlí doprava, ale u benzo(a)pyrenu dodávají domácí topeniště více než 90 procent emisí. Látka je rakovinotvorná, negativně ovlivňuje také třeba plodnost.

Hlavním nepřítelem je uhlí. V prvních dvou vlnách kotlíkových dotací bylo povolené koupit si zdroj, v němž se zatápí tímto fosilním palivem. Později už kvůli zpřísnění společných evropských požadavků ne – ruku v ruce s tím, jak část států emisní limity neplní. Poláci a Bulhaři jsou kvůli tomu hnaní před unijní soud, Česká republika má výstrahu a bedlivý dozor, protože sice neplní, ale snaží se. Tažení proti uhelným kotlům, především nižších tříd, je součástí zmíněné snahy.

Zakazovat prodej uhlí nebo jeho použití v domácnostech ministerstvo nechce, stejně jako tato vláda nehodlá zavádět uhlíkovou daň, ani o ní rozhodovat. V Evropě se nad speciální sazbou přemýšlí, uvalila by se na znečišťovatele ve stylu „škodíš – platíš“, ale plošná shoda nad tím není.

Úřad věří, že to nebude třeba, protože to trh zařídí v poměrně rychlém gardu sám. Uhlí bude prostě tak drahé, že se lidem nevyplatí ho kupovat, což zvýší přitažlivost peletek či plynu. „Cena uhlí bude postupně stoupat v souvislosti s růstem cen evropských emisních povolenek. Tím bude růst i konkurenceschopnost ostatních paliv,“ dodala Pospíšilová.

Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!
Dětský šampon, který neštípe v očích: Přečtěte si!

40 uživatelů eMimina se pustilo do testování jemného šamponu KIND od značky Mádara, který je vhodný pro miminka už od prvních dnů. Jak si šampon...