Jednou ze zemí, kde se podobným startupům zaměřeným na obchody s energiemi dařím, je Dánsko. Energetický expert agentury Bloomberg Javier Blas ve své reportáži popsal, jak v takové tradingové firmě začíná typický pracovní den.
„Toho dne, ještě před svítáním, velkou část východní Evropy pokryla mlha. Na finančním trhu by to mnoho neznamenalo. Ale na trhu s elektřinou špatné počasí znamená peníze. A tak je více než tisíc kilometrů od chuchvalců mlhy skupina dánských obchodníků připravena k akci,“ líčí Blas.
„Jakmile dorazil obraz z meteorologické družice do jejich centrály, počítače jej automaticky zpracovaly a převedly data do složitých obchodních algoritmů. S minimálním zásahem člověka stroje nakoupily elektřinové kontrakty za miliony eur. Vsadily na to, že krátkodobé ceny elektřiny v Maďarsku stoupnou hned po východu slunce, protože mlha znamená, že výroba solární elektřiny bude mnohem nižší, než se čekalo,“ dodává.
A skutečně. Během několika minut ceny elektřiny vzrostly a počítače svým pánům vydělaly peníze.
Dánskému energetickému trhu, jemuž kdysi dominovaly státní firmy, dnes vládnou soukromé a rychle rostoucí startupy. Ještě před pěti lety toto odvětví v Dánsku generovalo v lepších případech roční zisky ve výši 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy korun). Javier Blas ale spočítal, že v roce 2022 se tato suma zvýšila už na pět miliard dolarů (zhruba 115 miliard korun).
„Je neuvěřitelné, kolik peněz na tom vydělají. V součtu to jsou miliardy, které se tam točí,“ potvrdil Bloombergu Mogens P. Sorensen, jeden z bývalých obchodníků, který se nyní živí jako energetický konzultant.
Malé úspěšné firmy zatím nejsou příliš mediálně známé. O podnicích jako Danske Commodities, Norlys Energy Trading nebo MFT Energy kromě několika expertů z oboru slyšel jen málokdo. Jejich hodnota ve většině případů dosahuje řádově desítek až stovek milionů dolarů.
Vyrovnávání poptávky a nabídky
Komentátor agentury Bloomberg Javier Blas ale upozorňuje, že jde o firmy, které jsou pro Evropu důležité. Vyrovnávají nabídku a poptávku na trhu, elektřinu s předstihem nakupují a následně zase prodávají těm, kdo ji potřebují. A nechávají si za to samozřejmě zaplatit.
Úplné počátky těchto dánských obchodních firem sahají v některých případech až do 90. let minulého století. Tehdy totiž severské země v Evropě přistoupily k liberalizaci trhu s elektřinou. Významnější obchodní příležitosti byly vzácné, vše se však změnilo s tím, jak se evropský trh s elektřinou propojil. Další velká změna nastala ve chvíli, kdy začal strmě růst význam obnovitelných zdrojů.
„Obchodníci následně začali ve velkém spolupracovat s meteorology, jen tak totiž mohou dostatečně předvídat rovnováhu nabídky a poptávky po elektřině. Místo toho, aby se zaměřovali na cenové spekulace v horizontu týdnů či měsíců, se raději začali orientovat na kratší časové úseky. Na nejbližších třicet minut,“ píše komentátor Bloombergu Javier Blas.
Před rokem 2020 nebyly tak prudké cenové výkyvy na trhu s energiemi příliš obvyklé. Pak ovšem přišel rychlý obrat a citelně se projevila i ruská válka na Ukrajině. I kvůli ní totiž ceny na denním trhu začaly rázem silně kolísat. V srpnu roku 2022 dosáhly historických maxim ve výši 462,10 eur, přesně o rok později paradoxně dosáhly i záporných čísel, při minimu -4,14 eura.
„To se brzy propsalo i do hospodaření podniků. Například společnost Danske Commodities až do roku 2020 nikdy nevykázala čistý roční zisk vyšší než 75 milionů euro. Poprvé se její zisk vyšplhal nad trojcifernou milionovou hranici až v roce 2021, kdy firma vykázala 302 milionů euro O rok později se zisk dostal dokonce na 1,47 miliardy eur,“ upozorňuje Blas.
Vliv těchto firem na klíčový energetický trh sebou ale nese zvýšenou potřebu regulace a dohledu, upozorňuje komentátor. Jen v roce 2022 podle něj evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) monitorovala 4,4 miliardy transakcí na trhu s elektřinou a plynem.
„To je 139 obchodů za sekundu. Pokud je už trh tak rychlý, že na něm mohou obchodovat pouze počítače, jistě ho mohou monitorovat z hlediska protiprávního jednání také pouze počítače. A pochybuji, že algoritmy používané regulačními orgány jsou tak kvalitní jako ty, které používají obchodníci,“ varuje Blas.
Vliv, jaký mají malé firmy na trhu s energiemi, by měl regulační orgány přimět ke zvýšené pozornosti. Jinak by pád jedné společnosti mohl dominovým efektem ohrozit i ostatní a v konečném důsledku ohrozit stabilitu celé energetické sítě, uzavírá svůj reportážní příspěvek Blas.
