Miliardy od státu zabrzdí regulovanou část ceny energií, lidé si i tak připlatí

Vývoj tzv. regulované složky cen elektřiny a plynu pro příští rok oznámil na tiskové konferenci předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Podle něj je oznámený vývoj regulovaných cen možný jen kvůli desítkám miliard korun, kterými stát na růst nákladů distributorům přispěje.

Bez něj by regulované ceny rostly o desítky procent.

„Protože jsme si vědomi, že projevení rostoucích nákladů na distribuci v cenách by narušovalo vládní snahy na řešení energetické krize, s vládou jsme se dohodli, že budou tyto náklady v oblasti regulovaných cen kompenzovány,“ řekl Trávníček.

Na krytí technických ztrát v elektrické přenosové soustavě tak bude muset stát vyčlenit 20,5 miliardy korun, na tzv. služby výkonové rovnováhy padne 15,5 miliardy, uvedl Trávníček.

Tato státní finanční injekce způsobí, že regulovaná část cen elektřiny v průměru poklesne o 16,7 procenta. „V jednotlivých distribučních společnostech je toto číslo plus mínus jedno dvě procenta stejné, protože společnosti mají individuální ceny a počítáme z jiné základny,“ upřesnil Trávníček.

To podle něj znamená, že domácnost s nejmenší roční spotřebou ve výši 2,2 MWh ušetří ročně na regulovaných cenách kolem 600 korun. U domácností s největší spotřebou okolo dvanácti MWh pak roční úspora přesáhne tři tisíce.

„Kdyby státní kompenzace nebyla uskutečněná, nárůst by byl poměrně velký. Zhruba o dvacet procent na hladině nízkého napětí u domácností a až šedesát procent na hladině velmi vysokého napětí u velkých odběratelů,“ doplnil Trávníček.

Takový skok by odběratelům situaci ještě víc zhoršil. Kabinet sice stanovil pro neregulovanou cenu silové elektřiny pro příští rok maximální cenu ve výši 6 000 Kč za MWh včetně DPH. Firmy jako ČEZ či E.ON už většinu zákazníků převedly na zastropovanou cenu - a i ta znamená pro zákazníky z řad domácností nutnost si připlatit. V průměru je to kolem 300 korun měsíčně, ale bez aktuálního zásahu do regulované ceny by to bylo ještě víc.

Regulovaná složka se nyní na finální platbě za elektřinu podílí zhruba pětinou, ještě na začátku roku to přitom podle Trávníčka bylo čtyřicet procent. U plynu je to nyní asi jedenáct procent. Jsou v ní zahrnuty především poplatky za přenos a distribuci. Náklady na distribuci nyní rostou, zjednodušeně řečeno, kvůli fyzikálním zákonům.

Při přenosu energií totiž dochází ke ztrátám, které v absolutních částkách nejsou nikterak malé. Podle údajů ERÚ došlo například za minulý rok k celkově ztrátě 3,65 terawatthodin elektřiny. Ztráty musí distributor vykrývat tím, že elektřinu dokupuje. Spolu s tím, jak roste její cena na trhu, rostou jeho náklady na tuto službu.

U plynu nárůst o 1,7 procenta

V případě plynu přispěje stát na kompenzace krytí technických ztrát částkou 2,1 miliardy korun. Na rozdíl od elektřiny zde zákazníci s poklesem regulované složky počítat nemohou, průměrný nárůst u ní po státním zásahu zůstane na 1,7 procenta.

„Jsou to ale velmi malé nárůsty, jde o desetikoruny,“ shrnul Trávníček.

Podle Jana Béreše, energetického analytika portálu Ušetřeno.cz k růstu u plynu došlo kvůli zvýšení nákladů na údržbu technické sítě „Ale také kvůli nižší spotřebě plynu a tedy nižším úsporám z rozsahu. I tak ale tento růst bude příští rok výrazně nižší než inflace, která má podle prognózy ČNB dosáhnout v příštím roce kolem devíti procent,“ upozornil..