Centrální banka se snaží bojovat s vysokou inflací, která v květnu v eurozóně vystoupila na rekordních 8,1 procenta. ECB nakupovala aktiva, zejména dluhopisy, po většinu minulého desetiletí.
ECB nyní přestane využívat svůj Asset Purchase Programme (APP), což byl hlavní podpůrný nástroj od začátku dluhové krize v eurozóně. V červenci má v úmyslu zvýšit sazby o 25 bazických bodů a pak je znovu zvýšit v září, možná výrazněji.
Kvůli pandemii ECB zavedla ještě jeden podpůrný program, který nazvala Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP). Banka má v plánu reinvestovat výnosy ze splatných dluhopisů nakoupených v rámci tohoto programu minimálně do konce roku 2024. Peníze ale hodlá využívat řízeným způsobem, aby se vyhnula kolizi se zamýšlenými cíli měnové politiky.
ECB sazby zvýší od července
„Rada guvernérů má v úmyslu zvýšit na měnovém zasedání v červenci základní úrokové sazby o 25 bazických bodů,“ uvedla ECB a dodala, že s dalším zvýšením počítá v září. „Pokud inflace ve střednědobém výhledu přetrvá nebo se ještě zhorší, bude na zářijovém zasedání namístě výraznější zvýšení.“
Depozitní sazbu má teď centrální banka na minus 0,50 procenta a šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že do konce třetího čtvrtletí by tato sazba mohla být zpět na nule nebo mírně nad ní.
Finanční trhy ale očekávají výraznější zvyšování sazeb, do konce roku o 135 bazických bodů, uvedla agentura Reuters. To by znamenalo, že sazby se od července zvýší na každém zasedání, v některých případech i o více než čtvrt procentního bodu.
Evropská centrální banka sazby nezvýšila už 11 let a depozitní sazbu má od roku 2014 zápornou. To znamená, že komerční banky musejí za uložení peněz v ECB platit.
Inflace bude vyšší, než se čekalo
Evropská centrální banka připouští, že inflace je na vzestupu a že na zvýšených úrovních se patrně udrží déle, než centrální banka předpokládala. Obavy má zejména z toho, že inflace roztočí spirálu růstu mezd, kterou bývá těžké zastavit. Patrně tak nyní končí desetiletí velmi nízkého růstu cen a nastupuje doba cen výrazně vyšších.
ECB tak na svém zasedání opět zvýšila odhad inflace na letošní rok, tentokrát na 6,8 procenta. Dosud počítala s inflací 5,1 procenta. Na příští rok počítá se zmírněním inflace na 3,5 procenta a v roce následujícím až na 2,1 procenta. To znamená, že by eurozóna byla čtyři roky nad oficiálním inflačním cílem ECB, který je na dvou procentech.
„Rada guvernérů předpokládá, že cesta postupného, ale zřetelného zvyšování úrokových sazeb, bude dostatečná,“ uvedla ECB v tiskové zprávě. „Vysoká inflace je zásadní problém pro nás pro všechny. Rada guvernérů zajistí, že se inflace ve střednědobém výhledu vrátí k dvouprocentnímu cíli,“ dodala centrální banka.
Úroky zvyšují i další centrální banky
Ostatní centrální banky už také začaly úrokové sazby kvůli inflaci zvyšovat. Americká centrální banka (Fed) má základní úrok v pásmu 0,75 až 1,00 procenta a očekává se, že v jeho zvyšování bude pokračovat.
Britská centrální banka má základní úrok na jednom procentu a předpokládá se, že příští týden jej zvýší na 1,25 procenta. Mnohem výrazněji zvyšují sazby centrální banky ve střední Evropě, v České republice je základní úrok na 5,75 procenta a finanční trhy počítají s jeho zvýšením nad šest procent. V Polsku je základní úrok na šesti procentech, v Maďarsku na 5,9 procenta.
