Zprávu podpořilo 52 europoslanců, 32 jich bylo proti a jeden se zdržel hlasování.
Na dojednání předchozího návrhu v Radě Evropské unie se významnou měrou podílelo Česko, které vedlo koalici stejně smýšlejících států, v níž byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Všechny tyto země se postavily proti původní, podle nich nerealistické variantě normy, kterou navrhla Evropská komise. S následným kompromisem, který představilo na konci září španělské předsednictví, ale už byly tyto země spokojené.
Po hlasování v Evropském parlamentu budou následovat ještě takzvané trialogy, které jsou stěžejní součástí přijímání unijních norem. Na finálním znění tak budou pracovat španělské předsednictví, europoslanci a Evropská komise. Europoslanec Vondra doufá, že se konečné dohody podaří dosáhnout ještě do konce letošního roku.
Podle návrhu, který 25. září schválili ministři EU zodpovědní za konkurenceschopnost, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6. Pokud jde o nákladní automobily, tyto limity by měly být o něco přísnější.
Europoslanec Vondra tento výsledek jednání Rady EU ocenil, dnes schválený návrh ve výboru EP zase hovoří o delších přechodných období, během kterých by norma měla být uvedena do praxe. To znamená delší období, po které se bude moci průmysl na novou legislativu připravovat.
„Myslím si, že nám obojí dává hezký prostor k projednání normy v trialogu se španělským předsednictvím, které chápe jednu věc, a sice že musíme udržet cenovou dostupnost osobních aut pro širší vrstvy obyvatel a že musíme udržet při životě automobilový průmysl. To je pro Česko naprosto fatální záležitost,“ řekl novinářům po dnešním jednání výboru Vondra. „Vidím tam prostor pro velmi rozumné řešení, jestli budou jednání jednoduchá, to ještě uvidíme,“ dodal.
Platnost emisního nařízení Euro 7 měla přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijních zemí to ale považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis z Rady EU proto původní harmonogram prodloužil a počítá se v něm se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to má být 48 měsíců, respektive 60 měsíců.
Jak vyplývá ze schváleného návrhu, Evropský parlament navrhuje přechodné období dokonce ještě delší. V současnosti platné emisní normy Euro 6 (pro osobní a užitkové automobily) a Euro VI (pro nákladní automobily) by měly platit až do 1. července 2030 pro první kategorii vozů a do 1. července 2031 pro druhou kategorii automobilů. Teprve poté by měla začít platit nová norma Euro 7.
Nařízení Euro 7 rovněž nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví. Europoslanci navrhují, aby byly s tím související metodiky výpočtu a limity sladěny s mezinárodními normami, které v současné době připravuje Evropská hospodářská komise OSN. „Tato pravidla by platila pro všechna vozidla, včetně těch elektrických,“ stojí v tiskové zprávě z jednání výboru.
I další ze členů výboru ENVI, česká europoslanec Stanislav Polčák (STAN), schválení zprávy k emisní normě podpořil. „Chceme, aby po našich silnicích jezdily ekologičtější osobní a nákladní vozy nebo autobusy. Jsme ale zároveň realisté, kteří nechtějí bezhlavě omezovat osobní mobilitu, a proto jsem dnes společně s kolegy z lidovecké frakce (EPP) podpořil většinu kompromisních návrhů pro normu Euro 7,“ uvedl Polčák. „Vítám, že norma zavádí mimo jiné minimální požadavky na výdrž baterií v elektromobilech nebo zavádí přísnější požadavky na životnost vozidel. Sjednocuje také emisní limity pro všechna motorová vozidla. Ohledně snižování emisí podle mého názoru udává jasný, ale zároveň splnitelný směr,“ dodal.
Euro 7 je pro Česko velmi důležitou normou. „My jsme si od začátku vědomi významu automobilového průmyslu pro Českou republiku, který tvoří deset procent HDP a více než 20 procent exportu, i proto jsme byli tažnou silou skupiny stejně smýšlejících zemí,“ řekl k projednávání normy již v září český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela.
