PRAHA Christian Breyer je historicky prvním finským profesorem přes „solární ekonomii“. Stal se jím před čtyřmi lety s cílem věnovat veškerou energii bádání v oblasti obnovitelných zdrojů energie. „Do roku 2050 potřebujeme snížit celosvětové emise oxidu uhličitého na nulu, jinak pocítíme problémy způsobené oteplováním planety. Znamená to urychlený přechod na energii ze slunce, vzduchu a vody,“ vyzval na konferenci o obnovitelných zdrojích, kterou minulý pátek pořádal mediální dům Mafra.
Za 32 let by podle něj měly více než dvě třetiny veškeré světové produkce elektřiny pocházet ze slunce, téměř pětina z větru, necelá desetina z vodních elektráren a zbytek ze spalování biomasy. Údaje z roku 2015 přitom okazují, že v současnosti nejvíce energie produkují uhelné elektrárny, následované plynnými fosilními palivy. Desetina elektřiny na světě pochází z jádra, jehož by se lidstvo podle Breyera mělo v budoucnu úplně zbavit.
Profesor z technologické univerzity v Lappeenrantě mluví v souladu s vědeckou zprávou, kterou počátkem října zveřejnil Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC). Kvůli zpomalení oteplování planety se v ní hovoří o nutnosti dosáhnout do roku 2050 nulových emisí. Znamená to, že množství oxidu uhličitého vypuštěného do ovzduší člověkem by nesmělo převyšovat množství, které z atmosféry zase zmizí.
Snižovat emise oxidu uhličitého lze například opětovným zalesňováním. K němu na pražské konferenci vyzval Hans-Josef Fell, který je prezidentem mezinárodní sítě vědců a politiků nazvané Energy Watch Group. „Za poslední rok byly emise celosvětově nejvyšší v historii. Země nikdy takovou zátěž nezažila,“ varoval.
Fell zároveň uvedl, že energie z obnovitelných zdrojů je cestou i pro Českou republiku. „Tvrzení, že nemáte dostatek větru nebo slunečního svitu, je mýtus,“ řekl.
Tomáš Tománek, redaktor Lidových novin
Breyer podotkl, že na základě jeho analýzy má Česko možnost kolem roku 2050 možnost získávat až 43 procent elektřiny ze slunce, téměř třetinu díky větrným elektrárnám a skoro pětinu z biomasy. „Solární elektrárny, větrná a bio energie mohou Česku přinést hodně výhod,“ dodal.
Na konferenci ale zazněla i kritika získávání energie z obnovitelných zdrojů. Jiný názor než dvojice zahraničních hostů měla ministryně průmyslu Marta Nováková, která ve vládě sedí jako nestranická nominantka hnutí ANO.
„Česká republika nikdy nebude dostatečně vhodným místem pro větrné elektrárny. Jsme jednou z nejprůmyslovějších zemí v Evropské unii. Měli bychom si uvědomit, že to je to, co nám udržuje naši životní úroveň,“ prohlásila. Minitryně si je prý vědoma nutnosti přemýšlet nad tím, co bude okolo roku 2050. „Ale také se musíme dívat na současnou situaci. Zvykli jsme si na nějaký životní standard a ten životní standard chceme neustále zvyšovat,“ dodala Nováková.
