Cílem zvyšování úrokových sazeb je vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou.
Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu na rekordních 3,75 procenta.
Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali, protože centrální banka další růst úroků avizovala na minulém zasedání. V názoru na to, zda ECB zvýší úroky i v září, nebo zda je už měnit nebude, jsou však analytici rozděleni.
ECB ze svého čtvrtečního prohlášení odstranila jasný náznak dalšího zvyšování úroků, což znamená, že nové zvýšení na zářijovém zasedání by nemělo být považováno za samozřejmost.
Dopad na českou korunu
Inflace v eurozóně se od loňského října snížila na polovinu, s hodnotou 5,5 procenta však zůstává výrazně nad cílem ECB. Na druhou stranu prudce ochladla poptávka po úvěrech a ekonomická aktivita. Dosavadní zvyšování úroků si zkrátka vybírá daň na ekonomice. ECB za rok zvýšila výpůjční náklady o rekordní 4,25 procentních bodů.
„Vývoj od předchozího zasedání podporuje očekávání, že inflace po zbytek roku bude nadále klesat, ale po delší dobu zůstane nad cílovou úrovní,“ uvedla ECB. „Budoucí rozhodnutí Rady guvernérů zajistí, že základní úrokové sazby ECB budou stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni po nezbytně dlouhou dobu, aby bylo dosaženo včasného návratu inflace ke dvouprocentnímu střednědobému cíli,“ dodala ECB.
„Dnešní zvýšení úrokových sazeb v eurozóně a včerejší zvýšení sazeb v USA dále zvýší tlak na českou korunu,“ komentuje to obchodní ředitel pro Českou republiku a Slovensko ve společnosti Ebury Tomáš Kudla.
Zatímco ECB by mohla úroky dále zvýšit, Česká národní banka (ČNB) by naopak už v tomto roce mohla podle některých analytiků úrokové sazby snížit. „Snižující se úrokový diferenciál mezi oběma měnami a výhled na brzké snižování sazeb v české ekonomice dále sníží atraktivitu české měny,“ dodal Kudla.
