Návrh evropské exekutivy balancuje mezi dvěma nežádoucími póly. Za prvé se chce vyhnout scénáři, v němž by cena plynu nekontrolovaně rostla do astronomických hodnot. Zároveň nechce cenu omezovat přes příliš - to by podle komisařů zvyšovalo spotřebu a odrazovalo dovozce LNG od prodeje v EU.
Takzvaný „dynamický“ cenový limit má být opatřením „poslední záchrany“ a podle návrhu Evropské komise (EK) by mohl fungovat maximálně po dobu tří měsíců. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové by měl být limit „dostatečně pružný, aby zajistil bezpečnost dodávek a taky dostatečně vysoko, aby trh fungoval a plyn proudil,“ uvedla hlavní komisařka na úterní tiskové konferenci. Jde o dočasný mechanismus – příští rok ho má podle návrhu EK nahradit dlouhodobější opatření v podobě alternativního ukazatele pro cenu zkapalněného zemního plynu.
V současné době je hlavním ukazatelem ceny plynu v EU nizozemský obchodní uzel TTF – na něm se střetává nabídka dodavatelů s poptávkou velkoobchodníků.
TTF prakticky určuje, jaká je velkoobchodní cena zemního plynu v celé Evropské unii. To by se ale podle Evropské komise mělo změnit. „TTF již ve skutečnosti neodráží skutečnou situaci na trhu. Proto pro příští sezonu plnění zásobníků vytvoříme doplňkovou referenční hodnotu specifickou pro LNG,“ komentovala to v úterý Ursula von der Leyenová.
Leyenová rovněž uvedla, že komisaři vážně uvažují o iberském modelu – tedy o zastropování ceny plynu na výrobu elektřiny. „Funguje to ve Španělsku a Portugalsku, kde se díky tomu podařilo snížit ceny elektřiny, takže se domníváme, že si to zaslouží zvážit zavedení na úrovni EU. Právě teď hledáme odpovědi na jednu nebo dvě otázky, které jsou stále otevřené, ale jak jsem řekla, zaslouží si to hlubší prozkoumání možností a zjištění, jak to zprovoznit na úrovni EU,“ uvedla Leyenová.
Součástí v úterý prezentovaného návrhu je i podoba takzvaných společných nákupů zemního plynu. Evropská komise předpokládá, že pokud budou země EU nakupovat plyn společně od vývozců jako je například Katar, budou mít lepší vyjednávací pozici a podaří se jim dojednat výhodnější ceny. Unijní státy by měly mít povinnost společně nakupovat plyn představující alespoň patnáct procent jejich plynových zásob.
Otázku omezení ceny plynu provází neshody
Zatímco na společných nákupech se unijní země víceméně shodnou, způsob, jakým by se měla omezit cena plynu je již dlouhou dobu jablkem sváru evropských vyjednávání. Patnáct členských států v čele s Francii v září navrhlo zastropovat ceny všech dovozů plynu do Evropy. Proti bylo nejvíce Německo, podle kterého by takový rozsah cenového stropu paradoxně vedl k nedostatku plynu v Evropě – dovozci by komoditu raději prodaly na „nezastropovaných“ trzích v Asii.
Nad návrhem Evropské komise se lídři unijních zemí sejdou ve čtvrtek a v pátek na energetickém summitu v Bruselu. Měli by říct, zdali s představenými opatřeními souhlasí, či ne.
V posledním týdnu cena zemního plynu na burze soustavně klesá. V úterý se termínovaný kontrakt s dodávkou v listopadu obchodoval za méně něž 120 eur za megawatthodinu. To je o téměř polovinu méně, než kolik plyn stál v srpnu. Důvodem klesající ceny je teplé počasí posledních dní a také fakt, že evropské zásobníky jsou před zimou naplněné až po okraj a do Evropy bez problémů připlouvají tankery se zkapalněným plynem. Tyto tři faktory způsobují, že nervozita na trzích prozatím opadla. S prvními mrazíky se však všechno může změnit.
