Návrh nařízení stanoví řadu konkrétních povinností pro členské státy. Do roku 2025 by na dálnicích neměla být vzdálenost mezi nabíjecími stanicemi větší než 60 kilometrů. Kromě toho každá stanice by měla mít výstupní výkon nejméně 300 kilowatt a zahrnovat alespoň jednu nabíječku s individuálním výkonem 150 kilowatt. Pro bylo 485 z 630 přítomných europoslanců. Předpis nyní míří do Rady EU.
Do roku 2030 jsou požadavky na celkový výkon dvakrát takové a rychlonabíječky mají být dvě. V současnosti přitom na českých stanicích najdeme nejčastěji nabíječky o výkonu 50 kilowattů.
„Velkou novinou návrhu je, že cílí nejen na oblast elektromobility pro osobní, ale i nákladní dopravu,“ vysvětlil pro iDNES.cz Jan Bezděkovský, pověřenec ministra dopravy pro čistou mobilitu.
Pro elektrické kamiony by měla být nabíječka na každých 100 kilometrech do roku 2025, do konce dekády pak na každých 60. Zvláštní dobíjecí lokality pro nákladní vozy mají mít celkový výkon 1400 kilowatt a rychlonabíječku o výkonu 350 kilowatt. Podobných stanic je v České republice nyní jen několik.
Česká vláda návrh hodnotí jako příliš ambiciózní a chce ještě jednat o možných úpravách. „Zejména tyto požadavky (pro nákladní dopravu – pozn. red) považovala Česká republika v návrhu Evropské komise za velmi ambiciózní a problematické. Během vyjednávání v Radě se podařilo tyto požadavky částečně zmírnit, tak aby jejich plnění bylo aspoň částečně realistické. Evropský parlament nyní předkládá své pozměňovací návrhy,“ doplnil Bezděkovský.
Vláda tak bude chtít podle Bezděkovského najít kompromis mezi tím, co přijala Rada EU a k čemu doje Evropský parlament. Další jednání se povedou ještě za českého předsednictví. Zda se je podaří během něj dokončit, zůstává podle Bezděkovského otevřenou otázkou.
Emise skleníkových plynů z dopravy v EU.
Někteří čeští europoslanci nicméně návrh vítají. „Do roku 2050 mají klesnou emise v dopravě o 90 procent, Evropská komise si závazek uvědomuje, a proto i předkládá tato nařízení,“ vysvětlil na tiskové konferenci před hlasováním lidovecký europoslanec Stanislav Polčák, který legislativu dle svých slov podporuje, i když nehlasoval pro zákaz aut se spalovacím motorem.
„Pro Českou republiky je to bezesporu příležitost, lidé začínají elektromobilitu vnímat příznivěji,“ doplnil Polčák. Největší výzvu vidí právě v budování nabíječek s velkým výkonem, kterých v Česku zatím příliš není.
„Když už kolegové přijali elektromobilitu za svou, je nutné k ni vybudovat infrastrukturu a členské státy si nemohou nadále hrát na to, že se jich to netýká,“ uvedla k pro iDNES.cz europoslankyně levicové frakce Kateřina Konečná, která nakonec pro návrh ruku zvedla.
Nařízení má ponouknout členské státy k budování vhodných podmínek pro dopravní prostředky, které nezatěžují životní prostředí a klima. Evropa vidí budoucnost i ve vodíku. Stanice pro vozy na vodíkový pohon by měly dle návrhu být do roku 2028 na každých 200 kilometrech.
Kromě toho by se mělo sjednotit placení v rámci celé Evropy, na stanicích má být viditelná cena za kilowatthodinu nebo kilogram vodíku. Do roku 2027 by mělo být zřízeno jednotné přístupové místo, které uživatelům umožní nejen porovnat ceny na dobíjecích stanicích, ale i vidět jejich aktuální obsazenost. Proti tomuto bodu se již vymezili někteří čeští provozovatelé dobíjecích stanic.
Od roku 2030 lodě bez emisí
Zatímco v jiných sektorech, jako je energetika, průmysl či zemědělství, se evropským státům emise pomalu snižovat daří, v dopravě je trend opačný. Z tohoto odvětví pochází asi čtvrtina vypuštěných skleníkových plynů v EU a počet stále roste, za posledních třicet let o více než 33 procent. Necelé tři čtvrtiny emisí z dopravy má na svědomí právě doprava silniční, zbytek pak letadla a lodě.
Část nařízení tvoří pravidla pro používání alternativních paliv právě v letecké a lodní dopravě. Pro tyto sektory chce Evropa rovněž stanovit trajektorii snižování emisí. Návrh konstatuje, že odvětví letecké a lodní dopravy jsou nyní závislá na kapalných a plynných fosilních palivech. To by se ale mělo změnit.
„Očekává se ale, že řešení pohonu s nulovými a nízkými emisemi bude uvedeno na trh až přibližně okolo roku 2030, a zejména v odvětví letecké dopravy ještě později,“ píše se v nařízení.
Do té doby se mají fosilní paliva mísit s obnovitelnými palivy, jako jsou biomethan, pokročilá biopaliva nebo obnovitelná a nízkouhlíková syntetická plynná a kapalná paliva.
Státy sedmadvacítky přechod na elektromobilitu iniciovaly již v Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu, která má vést k podpoře alternativních pohonů, především i veřejné dopravy či sdílení dopravních prostředků. Ukončení výroby nových aut se spalovacími motory odhlasovali v červenci poslanci Evropského parlamentu. Podobný krok oznámily dříve největší automobilky.
Podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) elektromobilita může vést k dostatečnému snížení emisí, jedině pokud bude doplněna přechodem na obnovitelné zdroje, zejména decentralizované. A zároveň se sníží počet osobních aut ve prospěch veřejné dopravy. Se snižováním celkové počtu aut zatím žádný z návrhů nepočítá.
