Již v červenci Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu podpořil předběžnou dohodu o nové směrnici. Ta v úterý míří do prvního čtení v Evropském parlamentu, ve středu o ní pak budou europoslanci hlasovat. Měla by zajistit důstojné platové podmínky zejména těm nejníže ohodnoceným a ochránit je tak před zesilující krizí.
Pro hladké určení mzdy na úrovni států doporučuje výši 60 procent hrubého mediánu mzdy, nebo 50 procent hrubé průměrné mzdy. Ta v České republice dnes činí 16 200 korun, což je prakticky dvakrát více než v Bulharsku, jejíž výše je 8 961 korun a je tak nejnižší v celé unii.
Průměrná mzda v Česku byla ve druhém čtvrtletí 40 086 korunách, tudíž by minimální mzda dle evropských pravidel činila 20 043 korun. U hrubého mediánu 34 111 korun můžeme mluvit o 20 466 korunách. Tyto hodnoty předčily i požadavky český odborářů, kteří požadují navýšení o dva tisíce na 18 200 korun.
Druhá možnost výpočtu navýšení minimální mzdy je o zvýšení reálných cen některého zboží a služeb, aby tak dolní strop mezd dohnal inflaci. Výběr mezi těmito způsoby výpočtu bude na členských státech.
Dokázali byste vyžít s minimální mzdou 20 tisíc korun hrubého?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00úterý 20. září 2022. Anketa je uzavřena.
Český Senát v oficiálním usnesení k návrhu směrnice varuje, že „výše minimální mzdy jako jedna z klíčových hospodářsko-politických otázek musí zároveň zůstat předmětem politického rozhodování na úrovni členských států (popř. na regionální či sektorové úrovni), aby mohla pružně zohledňovat jejich politický, hospodářský a sociální vývoj.“
Senát považuje za vhodnější nástroj řešení otázky důstojné mzdy v Evropě spíše doporučení Rady než směrnici a měla by být „nanejvýš předmětem právně nezávazné koordinace politik zaměstnanosti členských států.“
Směrnice o evropské minimální mzdě si také dává za cíl posílit koncept kolektivního vyjednávání mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. V zemích jako Německo je kolektivní vyjednávání základním prvkem debaty o mzdách, na rozdíl od třeba tuzemska.
Proto bude směrnice instruovat členské země, kde méně než 80 procent zaměstnanců nepodléhá kolektivnímu vyjednávání, aby vytvořily akční plán na navýšení těchto počtů. Země, jejichž zaměstnanci jsou z 80 procent chráněni kolektivním vyjednáváním, nemusí zapracovávat směrnici do své legislativy.
