Státy by podle europoslanců měly peníze věnovat nejen na zmírnění následků pandemie, ale také na ekologické či digitální priority. Aby mohl být krizový fond spuštěn, musí každá členská země schválit navýšení stropu společných výdajů.
Europoslanci chtějí rychlé spuštění krizového fondu EU. Peníze by země mohly dostat ve druhé polovině roku |
Schválený balík je zásadní součástí fondu obnovy o celkovém objemu 750 miliard eur, na který si Evropská komise hodlá vzít bezprecedentní půjčku na finančních trzích. Poslanci takzvaný nástroj na podporu oživení a odolnosti schválili hlasy téměř všech parlamentních skupin: pro se vyslovilo 582 zákonodárců, proti bylo 40 a 69 se hlasování zdrželo.
Komise bude peníze rozdělovat členským zemím na základě jejich národních plánů reflektujících požadavky Bruselu.
„Je třeba mít na paměti, že to není bankomat, ale nástroj, který vyžaduje plnou transparentnost a přístup k informacím,“ vzkázal členským státům liberální zpravodaj návrhu Dragoš Pislaru.
Podmínky schválené poslanci počítají se šesti pilíři, do nichž by země měly unijní peníze investovat. Je mezi nimi podpora přechodu ke klimaticky šetrné ekonomice, digitalizace, stimuly pro firmy postižené krizí, sociální pomoc pro nejzasaženější obyvatele, posílení zdravotní péče a podpora mladých lidí.
Šéfka Evropské komise před telefonátem s Bidenem údajně zvažuje nabídku zmrazení dovozního cla |
Největšími příjemci z fondu budou Itálie a Španělsko, Česko může v přímých platbách získat až 182 miliard korun. Fond by mohl začít fungovat ve druhé polovině roku.
Nařízení schválené europoslanci však musí ještě potvrdit i členské státy, s nimiž se na jeho podobě zástupci EP již předběžně dohodli. Každá jednotlivá země pak musí odsouhlasit navýšení stropu rozpočtových zdrojů, které umožní společný dluh v příštích letech splácet.
