Stojím v boxech okruhu Fiorano, který leží v těsné blízkosti továrny Ferrari, a dramaticky tvarované nejnovější Ferrari 458 Italia už spokojeně vrčí a ohřívá své kapaliny. S tím, jak zasedám do tvrdých a mé tělo těsně obepínajících sedadel, nervozita stoupá.
Spínačem na volantu volím režim Race, pravou páčkou pod volantem řadím za jedna, pobízím plyn a vyrážím. Druhým pohybem páčky se řadí dvojka a já konečně mačkám plyn naplno. Ručka otáčkoměru po ciferníku proběhne tak rychle, že ji skoro nestačím sledovat. Držím plyn stisknutý a řadím dál. Až na trojku si motor stíhám dokonale užít. Jeho progresivita a lehkost, s níž jde do otáček, jsou fascinující.
To nejlepší ale přichází po překročení osmi tisíc otáček. Opravdu. Poslední tisícovka před číslicí 9 je zcela opojná a strhává na sebe veškeré mé vnímání. Čtyřku už vytočit nestíhám. První pravá ostrá zatáčka se kvapem blíží.
Dokonalé splynutí auta a muže
Z rychlosti kolem 200 km/h přecházím plynule na brzdy. Opírám se do pedálu a mám pocit, jako by auto k silnici přitiskla nějaká tajemná síla. Ve skutečnosti je to výsledek tření v keramických brzdách.
Dávám si záležet na plynulém přechodu z brzd do zatáčení a auto se mi odměňuje doslova nádhernou vyvážeností a citlivostí. Rychle reagující atmosférický motor dovoluje snadno najít hranici trakce zadních kol. Citlivé řízení to samé umožňuje vpředu. Následující čtyři kola jsou ukázkou, jak snadno a rychle může dojít k propojení stroje a řidiče.
Druhá část mezinárodní prezentace nového Ferrari je situována na horské silničky v okolí Maranella. Jsou to stejné cesty, na nichž bylo toto sportovní auto s motorem uprostřed, sekvenční dvouspojkovou převodovkou, aktivní aerodynamikou a bleskově fungující elektronikou vyvinuto.
Zpočátku se může zdát, že tento model správně patří pouze na okruh, avšak jak zjišťuji, tak i na poměrně hrbolatých silnicích funguje velmi dobře. Umožňuje totiž pro tyto případy změkčit podvozek.
Vozovka s chvílemi vlhkým povrchem se může zdát pro automobil s výkonem 570 koní a zadním pohonem náročná. Nicméně celková sdílnost Italie, její přizpůsobivost a skoro až fanatická ochota k zatáčení, které jsem pocítil i na závodním okruhu, jsou na mé straně i zde a dovolují zcela přirozeně využívat její značný potenciál.
Po dnu stráveném s Ferrari 458 Italia se nebojím - i s vědomím, že používání superlativů je v novinařině velmi ošemetné - napsat, že se jedná o nejvyspělejší a současně nejpodmanivější vůz daného zaměření.
Data
|
