Sobota 22. února 2020svátek má Petr 10 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Borovičky nebudou, říká šumavský pěstitel. Stromky na své plantáži ‚střihá‘ vlastnoručně vyrobeným strojem

„Střihací“ stroj na kácení mladých stromků si František Valdman postavil sám... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy „Střihací“ stroj na kácení mladých stromků si František Valdman postavil sám... | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Praha Po noci promrzlá zem, teplota sotva dva stupně nad nulou a mlha, přes kterou není pořádně vidět na víc než pár metrů. Pro většinu lidí důvod zůstat v teple kanceláře či domova. Pro Františka Valdmana, který nedaleko Kašperských Hor pěstuje jedle, borovice a stříbrné smrky, je však takové počasí požehnáním.

„Když je deset stupňů a deštivo, tak skoro nejde stromky zpracovávat, protože by se ušpinily. Když nasněží, může být zase problém je ve vysokém sněhu svážet, protože se k nim a jejich kmenům pořádně nedostanete,“ vysvětluje Valdman. „Počasí, jako je dnes, je ideální. Je zatuhlá zem, nic se neumaže a není mokro,“ doplňuje.

Těžit stromky začíná se svými zaměstnanci a několika brigádníky druhý týden v listopadu a do 25. listopadu je hotovo. Stromky totiž musí být v obchodech či zahradnictvích před první adventní nedělí, kdy se začnou prodávat.

Borovičky letos nebudou

Podnikatel se pěstováním vánočních stromků zabývá už 25 let. Na jeho 19 hektarech jich roste v současnosti kolem 120 tisíc. Hypoteticky je ročně schopen zpracovat kolem 12 tisíc stromků. Tolik se jich totiž ročně vysadí nových. Z toho asi třetina jsou stříbrné smrčky, zbytek jedle.

„Výtěžnost je v poslední době menší. Ne všechny stromky, které byly vysázeny ve stejnou dobu, jsou stejně velké. Letos počítám, že jich z celé plochy může jít na prodej kolem šesti tisíc,“ říká Valdman. To má hned několik důvodů. Různé druhy rostou různou rychlostí. Například jedle roste deset let a více, stříbrňák osm let.

Doba růstu se ale může lišit i u stromků stejného druhu. „Podívejte se, že tu...
Se speciálním srojem lze stromek „ustřihnout“ jen několik málo centimetrů nad...

Doba růstu se ale může lišit i u stromků stejného druhu. „Podívejte se, že tu máte vedle sebe stromky, které jsme sázeli ve stejnou dobu. Jeden má dva metry a ten druhý sotva metr. Z jedné výsadby se tak těží v průběhu tří let,“ říká pěstitel z Pošumaví.

Výtěžnost v posledních letech klesá také kvůli suchu. „U stříbrného smrku právě z důvodu sucha nerostou dostatečně špičky. Obecně mají kratší přírůsty, než tomu bylo dříve,“ vysvětluje podnikatel. To, že jsou kratší špičky, podle něho ale není úplně na škodu, protože stromky tak vypadají „huňatější“, a díky tomu jsou i hezčí.

Například borovice ale kvůli letošnímu nedostatku vody prakticky nebude. „Na trhu se nějaké asi objeví, ale oproti předchozím letům jich bude málo. Je dokonce reálné, že možná budou o něco málo dražší než loni,“ tvrdí Valdman.

„O víkendu, když mám domluvené brigádníky, tu dělá i deset lidí. V tomto počtu jsme za den schopni porazit, zabalit a odvézt do skladu kolem tisícovky stromků,“ říká.

K porážení nepoužívá klasickou pilu, ale stroj podobný brouku roháčovi, který má na špičce zahnuté nůžky. S ním lze stromek „ustřihnout“ jen několik málo centimetrů nad zemí. Stroj si podnikatel, jenž původně vystudoval dopravní průmyslovku, vyrobil sám. „Pokud chcete řezat motorovkou u kmene, tak s ní často chytnete kámen či zem. Takhle ušetříme spoustu času,“ ukazuje Valdman na příkladu několika stromků, které jdou k zemi během pár desítek vteřin.

V tomto počtu jsme za den schopni porazit, zabalit a odvézt do skladu kolem...

Následně dva zaměstnanci dávají poražené stromky na speciální baličku. I tu vymyslel a vyrobil pan Valdman. „Zrovna včera si jeden kolega odvezl dvacátou baličku, kterou jsme vyrobili. Tato funguje už od roku 2001,“ říká a ukazuje přitom na nedaleký traktor s tahačem, kterým pomocí speciálního mechanismu protáhne stromek trychtýřem. Podobným, jaký mají prodejci vánočních stromků. Stroj pak celý stromek zabalí do síťoviny.

„Kdyby nebyl zabalený, hrozí jeho poškození. Čím méně se se stromky manipuluje předtím, než jsou zabaleny, tím lépe. Po zabaleném stromku můžete šlapat a prakticky nic mu nehrozí,“ vysvětluje, proč je stromkům po pokácení nutné poskytnout síťovou ochranu.

„Samozřejmě že kvůli zlodějům je co nejdříve odvezeme do skladu nebo na střežený pozemek. Pokud je venku vlhko, je to pro stromečky ideální. Dokonce se nám občas stane, že když tu nějaký zapomeneme uříznutý a najdeme ho na jaře, vypadá jako čerstvý,“ říká Valdman.

Ze skladu si prodejci stromky odvezou už za několik dní. Představa, že se řežou až v prosinci, těsně před Vánoci, je podle Valdmana naprosto mylná. Naopak některé stromečky, které se vozí za hranice anebo naopak k nám, mohou být dokonce poražené už na konci října.

„Pokud máte místo a můžete stromek dát ven, je ideální ho koupit rovnou na začátku prosince. Úplně nejlepší je, pokud ho máte někde v pěti stupních s kmínkem ponořeným ve vodě. To je nejlepší možná péče, jakou může dostat,“ říká podnikatel s pichlavým zbožím. Pokud stromek nebyl ve vodě, ideální je ho před upevněním do stojánku seříznout, aby opět začal sát. Za den je pak vánoční strom stojící ve vytopeném obýváku schopen vypít i litr vody.

Ceny zůstanou stejné jako loni

Ačkoliv obecně zdražuje práce, lidí je málo a do toho rostou ceny hnojiv, stromky v Česku oproti minulosti nezdraží. Za jedli Češi zaplatí podobně jako loni od 550 do 900 korun. Za smrk pichlavý neboli stříbrňák od čtyř do pěti set korun, za klasický smrček o sto korun méně a za borovici mezi 400 a 550 korunami.

„Přestože nám rostou náklady, zdražovat kvůli konkurenci z dovozu prostě nemůžeme,“ vysvětluje Valdman. „Problém spočívá v tom, že Dánové, kteří mají doma vysoké daně, přišli s tím, že budou mít plantáže v Polsku, kde je patrně největší podpora zemědělství, co se týče dotací. Dnes jsou v Polsku tisíce hektarů a vypěstuje se zde tolik stromků, že se neví, co s nimi. Aby je nelikvidovali, prodávají je pod cenou i k nám,“ stěžuje si Valdman.

Z dovozu je dnes asi polovina všech stromků v Česku. Pokud by se ale vzala samotná jedle, 80 % těchto stromků je z dovozu a jen pětina se vypěstuje v českém podhůří.

Více peněz v peněženkách Čechů se projevuje i na výběru stromku. Dříve drahý a pro mnohé nedostupný stromek – jedle kavkazská – se v posledních několika letech stala nejprodávanějším vánočním jehličnanem. Z asi 1,3 milionu kusů, které se u nás ročně na Vánoce prodají, je z asi 60 až 75 % právě kavkazská jedle.

Premium

Ležela u nohou vraha, čekala smrt a modlila se. Přežila, ale trpí

Ekaterina Garbova - střelba ve Fakultní nemocnici v Ostravě Porubě | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Ekaterina Garbova přežila. Vrahovy výstřely ji naštěstí minuly. Odnesla si však zranění z toho, jak po ní lidé v panice...

Premium

Když je šampionka v­ sedmnácti vyhořelá. Ze závodů ji „vyhnaly“ děti?

Alina Zagitovová při listopadovém závodu v Japonsku. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Aktuální olympijská vítězka i mistryně světa Alina Zagitovová oznámila v prosinci v pouhých 17 letech přerušení závodní...

Premium

Koho čeká láska a koho rozchod. Jaký bude rok 2020 ve vztazích?

S muži je to někdy náročné, ale díky nim je ten život o něco zajímavější. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Člověk je společenský tvor a je v životě spokojený podle toho, jak se mu daří ve vztazích s druhými lidmi. Potřebuje...