Bitcoin v poslední době těží hlavně z poptávky ze strany větších investorů. Významně mu pomáhá i politika centrálních bank a tisk dalších peněz na boj s koronavirovou krizí, což vyvolává obavy ze zrychlení tempa růstu inflace.
Cena bitcoinu se přitom teprve v polovině prosince poprvé dostala přes 20 000 dolarů, k nárůstu o dalších 50 procent jí tedy stačily jen asi dva týdny.
Bitcoin, který agentura Bloomberg popisuje jako kontroverzní digitální aktivum, se tak rychle zotavil z propadu z loňského jara. Tehdy se jeho cena sesunula z únorových více než 10 000 dolarů na méně než 5000 USD v polovině března. Tehdy jako většina aktiv bitcoin reagoval na šok způsobený šířením nového koronaviru a následnou pandemií.
Kryptoměna bitcoin se čím dál více stává součástí investičních portfolií a svědčí jí i to, že zájem o ni už nemají pouze příznivci technologických novinek a spekulanti, ale i lidé, kteří si myslí, že bitcoin se začne v platebním styku používat mnohem více než dosud. Část lidí považuje bitcoin v době pandemie také za alternativu ke zlatu.
Hlavní investiční analytik společnosti Guggenheim Investments Scott Minerd v rozhovoru s agenturou Bloomberg v polovině prosince řekl, že cena bitcoinu by se mohla eventuálně vyšplhat až na 400 000 dolarů (8,6 milionu Kč). Ještě před pěti lety se bitcoin prodával za cenu mírně převyšující 400 dolarů (8600 Kč).
Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn a během let se prosadil jako přední kryptoměna světa, nezávislá na centrálních bankách. Češi v loňském prvním pololetí nakoupili bitcoiny a další kryptoměny za 1,8 miliardy korun. To bylo zhruba o 20 procent více než ve stejném období předloni.
S bitcoiny se obchoduje na mnoha burzách, z nichž největší je Coinbase. Ta se teď sama chystá své akcie nabídnout na burze, čímž by se stala první takovou platformou, která bude mít své akcie na Wall Street. Vedle bitcoinu existují i další kryptoměny, které používají podobnou technologii blockchainu, neboli elektronické databáze. Ethereum, což je druhá největší kryptoměna, za loňský rok zhodnotila o 465 procent.
Nejrozšířenější digitální měna zažila za 11 let vzestupy i pády- Bitcoin, jehož zkratka je BTC, je virtuální internetová měna. Jejím hlavním znakem je, že nemá žádnou centrální autoritu, která by řídila například množství peněz v oběhu. Bitcoin je navržen tak, aby nikdo, ani autor nebo jiní jednotlivci, skupiny či vlády, nemohl měnu ovlivňovat, ničit, padělat, zabavovat účty, kontrolovat peněžní toky nebo způsobovat inflaci. V lednu 2009 ji vytvořil anonymní vývojář, který používá pseudonym Satoši Nakamoto.
- Cena a samotná existence bitcoinu se odvíjí od důvěry a ochoty vlastníků měny obchodovat, hodnotu určuje pouze nabídka a poptávka. Současný růst ceny bitcoinu je přitom rekordní, ještě před půl rokem se cena jedné "mince" pohybovala kolem 10.000 dolarů (a krátce po vypuknutí koronavirové krize byla dokonce poloviční). Loni v listopadu pak dosáhla 16.000 dolarů, což byla nejvyšší hodnota za tři roky, a v polovině prosince poprvé v historii překonala 20.000 dolarů.
- Ve srovnání s tradičnímu měnami, které za sebou mají reálnou oporu v podobě ekonomiky, na jejíž výkon jsou navázány, je kurz bitcoinu velmi rozkolísaný a snadno podléhá spekulaci. Jeho hodnota byla v počátcích prakticky nulová, už v únoru 2010 ovšem BTC poprvé dosáhl na jedné z nejvýznamnějších bitcoinových burz MtGox.com parity s dolarem. Výrazný růst pak zažil v roce 2017, v jehož závěru se vyšplhal až ke 20.000 dolarů. Pak ale začal opět klesat a na přelomu let 2018 a 2019 se bitcoin obchodoval zhruba za 3500 dolarů.
- Systém bitcoinu vytvořil anonymní vývojář pod pseudonymem Satoši Nakamoto 3. ledna 2009, kdy byl vytěžen první blok. Nakamoto při vytvoření měny vycházel ze svého článku "A Peer-to-Peer Electronic Cash System", ve které v říjnu 2008 popsal technologii, na základě které vznikl bitcoin (i další kryptoměny). Tvůrce bitcoinu nebyl dlouho znám, existovala řada teorií, kdo Nakamoto ve skutečnosti je. V roce 2016 se k autorství přiznal australský podnikatel Craig Wright, přesvědčivé důkazy ale neposkytl, a tak se o autorovi stále jen spekuluje.
- Bitcoiny vznikají tak, že počítače svým výpočetním výkonem řeší komplikované matematické algoritmy a za vyřešení obdrží majitel počítače odměnu v podobě určitého množství bitcoinů. Procesu se říká těžba a lidem, kteří získávají bitcoiny, těžaři nebo mineři. Po vytěžení je suma převedena na konkrétní adresu majitele bitcoinů v podobě číselného kódu. Každá "mince" je unikátní a nezaměnitelná. Těžit může buď jednotlivec, což je dost nákladné, nebo skupina. Decentralizované databáze transakcí mezi několika subjekty se obecně nazývají blockchain.
- Software pro těžbu je naprogramován tak, aby uvolňoval nové mince stabilním tempem, které se ale postupně zpomaluje. Počet mincí v oběhu bude konečný, celkem jich má být vytvořeno 21 milionů. V roce 2033 jich má být v oběhu 99 procent a poslední se mají dostat do oběhu kolem roku 2140. Nyní je v oběhu přes 18,5 milionu bitcoinů.
- Těžba je nákladná a věnují se jí hlavně lidé, kteří se do tohoto druhu byznysu dostali dříve a neustále optimalizují a aktualizují hardware pro těžbu, což stojí nemalé peníze. Dalším velkým nákladem pro těžaře, ale i pro společnost, je spotřebovaná energie, běžnému uživateli se tak těžba nevyplatí. Bitcoin ale může získat i "netěžař". Bitcoiny se na svět dostávají díky decentralizované (P2P, peer-to-peer) počítačové síti, kde se dá s bitcoiny obchodovat, nakupovat je či prodávat.
- Kvůli anonymitě jsou bitcoiny občas spojovány s černým obchodem, s prodejem drog a zbraní a také s praním špinavých peněz. Řada platforem pro směnu bitcoinu se také stala terčem hackerských útoků. Bitcoin je přitom nejznámější z několika tisíc kybernetických měn (jejich počet stále roste), má také nejvyšší tržní kapitalizaci, a to přes 580 miliard dolarů (12,5 bilionu Kč). V první pětici nejoblíbenějších jsou ještě ethereum, tether, XRP a litecoin, podle webu Coinmarketcap.com ale jejich tržní kapitalizace dohromady činí jen kolem 128 miliard dolarů.
|
