Unie zmrazováním majetku a zákazy vstupu na své území reagovala na jaře 2014 na ruskou anexi ukrajinského Krymu. V současnosti je na seznamu také 155 fyzických osob, které svým chováním narušily ukrajinskou územní celistvost a svrchovanost. Už před několika týdny unie do konce ledna 2019 prodloužila své hospodářské sankce zaměřené na určité části ruské ekonomiky, tato opatření souvisejí s ruským postupem na východní Ukrajině a s plněním minských dohod.
Ruské ministerstvo zahraničí v úterý nové sankce označilo za „podvratnou politiku namířenou proti obyvatelům Krymu“. Západ podporuje ty, kdo volají po blokádě poloostrova, a zároveň trestá ty, kdo tam budují objekty civilní infrastruktury, prohlásila v Moskvě mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Většina ze šesti firem, které nově nemohou disponovat svým majetkem v unii a kterým občané i společnosti z EU nesmějí poskytovat finanční prostředky, sídlí v Rusku. Je mezi nimi i významná ruská firma PAO Mostotrest, zabývající se výstavbou mostů, silnic či železnic. Postižena byla třeba také společnost „Zaliv“ sídlící na Krymu a patřící Arkadiji Rotenbergovi, tedy oligarchovi s těsnými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina.
Asi 19 kilometrů dlouhý most, který Krymu poskytuje železniční i silniční spojení přes ostrov Tuzla s Tamaňským poloostrovem v ruském Krasnodarském kraji, otevřel Putin osobně letos v květnu. Označil to za historickou událost, zatímco podle Ukrajiny šlo o „výsměch mezinárodnímu právu“.