Podle úředníků z Bruselu dodatečná pomoc neznamená navýšení záchranného úvěru, ale jiné formy pomoci. Lucemburský ministr financí Luc Frieden již předtím uvedl, že EU a Mezinárodní měnový fond nemohou zvýšit záchranný úvěr, přestože se ukázalo, že ostrovní země bude potřebovat více peněz, než se předpokládalo.
Anastasiadis na tiskové konferenci v Nikósii prohlásil, že o dodatečné pomoci mluvil s evropským komisařem pro hospodářské a měnové záležitosti Olli Rehnen.
ČTĚTE TAKÉ: |
Zaslal rovněž dopisy nejvyšším představitelům EU, ve kterých je žádá o další finanční podporu kvůli obtížné situaci země způsobené krizí a opatřeními, která byla Kypru uložena.
Dopis má dostat předseda Evropské komise José Manuel Barroso, prezident EU Herman Van Rompuy a prezident Evropské centrální banky Mario Draghi. K výši dodatečné požadované částky a formě pomoci se Anastasiadis nevyjádřil.
Rychlejší čerpání eurofondů?
Prohlášení kyperského prezidenta okamžitě vyvolalo na finančních trzích spekulace, že Kypr chce zvýšit záchranný úvěr. Podle úředníků v Bruselu, na které se odvolává agentura Reuters, však bylo oznámení prezidenta v médiích nesprávně interpretováno a Kypr žádá o jiné formy pomoci. Mezi jinými zvažuje, zda by mohl rychleji využít peníze ze strukturálních fondů.
"Je to žádost o vyšší podporu a finanční asistenci od našich partnerů v EU ve středně dlouhém období vzhledem k finanční a ekonomické situaci, které Kypr čelí," řekl jeden z kyperských úředníků v Bruselu Michalis Kumides.
Vládní škrtyAgentura DPA s odvoláním na kyperské vládní zdroje napsala, že kyperský kabinet již předložil parlamentu řadu úsporných zákonů. Je mezi nimi drastické snížení platů státních zaměstnanců a důchodů, které by mělo platit od 1. června. Zvýší se také daň z přidané hodnoty na 19 procent z nynějších 17 procent, sazba daně z příjmu právnických osob z deseti procent na 12,5 procenta a prudce porostou rovněž další daně. |
Jako příklad uvedl, že by EU mohla ulevit Kypru při čerpání pomoci ze strukturálních fondů. Fondy jsou součástí dlouhodobého rozpočtu a používají se na spolufinancování projektů v méně rozvinutých zemích EU.
Jednotlivé projekty získávají peníze z fondů v dlouhém časovém horizontu, peníze plynou postupně v pravidelných splátkách po dobu několika let. Jednou z možností je, že by Kypr mohl v prvních letech dostávat na projekty více peněz, než v letech pozdějších. Tato metoda již byla využita při pomoci Řecku.
Kypr má dostat od zahraničních věřitelů deset miliard eur (259 miliard korun), z toho MMF přispěje jednou miliardou eur.
Kypr potřebuje víc
"Vím, že (finanční potřeby) jsou pro období 2013 až 2016 nyní o něco vyšší, ale nemůžeme nic víc udělat," prohlásil Frieden v rozhovoru pro německý rozhlas. Finanční náklady by podle něj mohla snížit plánovaná restrukturalizace bank a peníze by mohl Kypr získat i z jiných opatření, napsala agentura Reuters. Kypr původně oznámil, že bude potřebovat na záchranu před bankrotem 17,5 miliardy eur.
ČTĚTE TAKÉ |
Podle dohody o poskytnutí záchranného úvěru si země měla obstarat 7,5 miliardy eur sama. Tyto peníze plánuje získat hlavně zabavením části bankovních vkladů převyšujících 100 000 eur a zredukováním svého bankovního sektoru.
Tento týden však Kypr informoval, že jeho původní odhad byl špatný a že bude potřebovat až 23 miliard eur. Země si tak bude muset sama obstarat až 13 miliard eur.