13. února 2016 17:00 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

I letos bude Česko rájem dronů. Koupit se dají i za dva tisíce korun

Za prakticky každým technologickým průlomem stojí stát. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Za prakticky každým technologickým průlomem stojí stát. | foto: Shutterstock

PRAHA Česko se zbláznilo do dronů, nevelkých bezpilotních strojů. Ty dnes bzučí na loukách, kolem kostelů a zámeckých věží, létají i nad opuštěnými továrními halami. Tisíce lidí si tak plní sen Ikarův.

Již závěr předloňského roku dával tušit, že v roce 2015 zažijí drony skutečný boom zájmu. A to se potvrdilo. Prodali jsme tisíce kusů – v meziročním srovnání hovoříme o nárůstu v řádu stovek procent.

Za ohromným zájmem o drony stojí především popularizace těchto zařízení a jejich cenová dostupnost. „Dron pořídíte již od dvou tisíc korun, nejnovější technologické vychytávky v naší nabídce stojí 137 tisíc korun,“ říká Šárka Jakoubková, manažerka internetového obchodu Alza.

Podle ní byl rok 2015 „rokem dronů“ a bude to pokračovat i letos. Něco se ale přece jen změní. Zatímco ještě předloni si lidé kupovali levnější modely, poslední prodejní statistiky ukazují příklon k dražším modelům. „Ty přinášejí dokonale autentické záběry díky vysoké kvalitě videopřenosu. K nejčastěji kupovaným značkám aktuálně pa tří drony výrobců DJI, Nine Eagles a Parrot,“ dodala Jakoubková.

Drony neboli kvadrakoptéry jsou podle ní velmi populární, protože pobaví celou rodinu, děti i dospělé. Jsou vhodné pro zábavu i pořizování profesionálních snímků a videí z ptačí perspektivy.

Dronů pro komerční využití je v Česku stále více, za loňský rok se jejich počet ztrojnásobil oproti roku předloňskému. A stále častěji je používají i profesionálové z nejrůznějších odvětví.

„K začátku října Úřad pro civilní letectví (ÚCL) evidoval 150 letadel bez pilota ‚určených k jiným než rekreačním účelům‘,“ řekl mluvčí úřadu Vítězslav Hezký. „Ke stejnému datu předloni to bylo 47 strojů. A v roce 2013 prakticky žádné registrovány nebyly.“

Vzniká stále více specializovaných firem nabízejících „letecké práce“ s drony. Třeba společnost Cimex, která v Česku vlastní mimo jiné síť hotelů Orea, na podzim spustila prodej a servis dronů.

Nahlédnou všude

Proč se do toho pouštějí? Oproti letounům či vrtulníkům je provoz těchto malých strojů mnohem levnější. Letová hodina vrtulníku stojí desetitisíce, u dronu jde o desetikoruny. Vítězí tak cenou, ale bodují i rychlostí a obratností.

Dostanou se všude. Ať už je to při kontrolách například sloupů vysokého napětí, či zemědělských ploch, polí, vinohradů a sadů. Uplatňují se i při kontrolách výškových budov, mapování. Hodně je využívají také realitní kanceláře.

Dron - ilustrační foto.
Nová podoba dronu společnosti Amazon.

Po výbuchu ve Vrběticích drony monitorovaly prostor muničního skladu. V Plzni si několik dronů pořídilo město pro kontrolu úniku tepla z městských objektů či z horkovodu teplárny.

Nejvíce se ale bezpilotní prostředky v současnosti v tuzemsku zatím používají k leteckému fotografování nebo natáčení videa pro reklamní či propagační účely. Televizní stanice stále častěji používají letecké záběry i ve zpravodajství.

Rozvoji těchto služeb prospělo, že ceny dronů klesaly rychlým tempem. Profesionální drony, které stály před rokem v průměru 250 tisíc korun, o rok později již 150 tisíc korun, dnes 100 tisíc. A to jsou mnohem lépe vybavené. Jsou však samozřejmě i mnohem dražší stroje, třeba za půl milionu korun.

Umí létat samy

Dražší modely jsou vybaveny špičkovými přístroji na záznam obrazu, umí přijímat GPS signál a mají čidla, s jejichž pomocí se dokážou vyhnout překážkám. Využívají senzory, jako jsou GPS, barometrický výškoměr, akcelerometr, gyroskop i magnetický t říosý kompas. Takové drony jsou schopny létat samy podle naplánované trasy.

„Automatika udrží stroj ve vzduchu, i když ztratí kontakt s pilotem,“ říká Jaroslav Řešátko ze společnosti Telink. „Pokud je k tomu naprogramovaný, dokáže dron navést zpět na startovací pozici a přistát.“

ČTĚTE TAKÉ:

Pilotáž takových strojů je náročná, lze však zvládnout do týdne. Létat se dá do rychlosti větru 34–36 km/h.

Drony pro komerční využití lze v Česku provozovat pouze s licencí, kterou vydává Úřad pro civilní letectví. A pravidla jsou přísná. Není divu. Drony váží několik kilogramů a pohybují se ve značných výškách – obecně platí, že mohou létat jen do výšky 300 metrů nad zemí. Při pádu by mohly zranit lidi či způsobit značné škody na majetku.

I proto zatím jejich využití v některých případech u nás vázne. Třeba když by je chtěl někdo použít při monitorování shromáždění, koncertů, na stavbách, musí vždy požádat o souhlas ÚCO. I proto jsou u nás zatím z devadesáti procent využívány pro fotografování či natáčení videa.

Zrodila se nová profese

Jejich rozvoj ale zcela jistě nic nezastaví, promění také trh práce. Podle Martina Straky z Dronmania.cz „v tak dynamickém oboru, jako jsou bezpilotní prostředky, nalezne uplatnění daleko více profesionálů. Jedněmi z těch nejdůležitějších budou programátoři a softwaroví inženýři. Nápady na nové aplikace pro drony se objevují každý den a jsou to právě oni, kdo je uvádějí do praxe.“

Existuje ale i odvrácená strana. Ne všichni ve světě jsou z dronů nadšeni, a nejen proto, že je obtěžují třeba svým zvukem. Mark Blanks z Kansaské státní univerzity v rozhovoru pro U.S.World Today řekl, že jsou jako zbraň. „Tahle úžasná technologie může být používána k dobrým či špatným účelů.“

Mnozí potenciální hrozbu jejich zneužití proto berou vážně. Třeba v Nizozemsku policie zvažuje, že proti nim nasadí dravé ptáky. Jedna haagská společnost už k tomuto účelu cvičí orly a další dravce. Ti by mohli být nasazeni nad místy konání velkých akcí a v blízkosti letišť, kde jsou malé létající stroje zakázány, uvedla agentura AP.

Ve Švédsku zase zkoušeli odchytit dron za letu do sítě, kterou za sebou ve vzduchu táhl jiný, silnější stroj.

A drony už mají za sebou první velké průšvihy, tedy přesněji ti, kdo je ovládali. Při slalomu Světového poháru v Madonně di Campiglio spadl dálkově řiditelný letoun s kamerou ve druhém kole na trať a roztříštil se. Jen těsně minul Rakušana Marcela Hirschera. Vzápětí mezinárodní lyžařská federace (FIS) zakázala jejich používání při všech závodech Světového poháru.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz