Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Mafie si vyhlédla písek. Poptávka stavařů po nedostatkovém materiálu bude stoupat

  5:00
Nedostatkový písek. Poptávka po zásadním stavebním materiálu roste rychleji než jeho těžba. Obchod navíc na mnoha místech planety ovládá organizovaný zločin. Přesná data o nelegální těžbě ale podle OSN neexistují. Jaké následky to může mít pro moderní civilizaci?

Ilegální těžba kvete podle zprávy Světového fondu na ochranu přírody v 70 zemích světa včetně států jako Indie (na snímku tradiční způsob těžby písku v oblasti Goa) nebo Keňa. foto: Shutterstock

Problém na obzoru. Světu dochází písek, ten z pouští je nepoužitelný

Na první pohled to vypadá, že je písku na planetě dostatek. Jen se podívejte na pouště. Ale zdání klame. Surovina, která patří mezi nejpoužívanější materiály současné civilizace, se stává nedostatkovým zbožím. To je navíc tak žádané, že se jeho těžby i obchodu chopil organizovaný zločin.

Písek je ve stavebnictví klíčovou složkou na výrobu betonu. A toho se spotřebovává rok od roku více. Písku sice máme poměrně nepřeberné množství v pouštích, jenže tento správně stavebně „nelepí“.

I když už některé firmy zkouší, jak jej pro výrobu alternativního betonu využít, bude se stále jednat o zlomek celkové poptávky. Například země Perského zálivu vozí písek pro stavby mrakodrapů a infrastruktury dokonce až ze vzdálené Austrálie nebo Kanady.

Jen hrubé odhady

Globální stavebnictví roste rychleji, než jaká je produkce sypkého materiálu, který se těží zejména na dně řek nebo moří. Zatímco u ropy a fosilních paliv existují odhady zásob, u písku nikdo vlastně neví, kdy tato vzácná surovina lidstvu dojde.

Návrat k normálnímu životu nebude zadarmo. Do Česka přichází velké zdražování: stavby, benzin i auta

Ostatně velmi složité je i samotné sledování produkce. Existují jen velmi hrubé odhady, kolik písku se na světě ročně vytěží a spotřebuje.

Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) z roku 2019 musela vycházet z dat o výrobě cementu, aby odhadla, kolik písku se spotřebuje na výrobu betonu. Došla k údaji 50 miliard tun ročně. To znamená mnohem více, než je možné vytěžit, aniž by v následujících letech došlo ke kolapsu životního prostředí.

Srovnání největších producentů a jejich produkce od roku 2010 do roku 2020, v mil. tun.

V části regionů světa už vede těžba písku k cílenému zabíjení obyvatel, kteří proti těžbě protestovali, a k ničení původních lokalit, jako jsou písečná řečiště.

Nerozumíme koloběhu písku

„Podstata krize je v tom, že tomuto materiálu stále dobře nerozumíme,“ varovala Louise Gallagherová, jež se na Ženevské univerzitě odborně zabývá globálním použitím písku.

Odborníci stále nevědí, jaké jsou dopady na lokality, kde se písek – často nelegálně – těží. Mnohdy ani není jasné, odkud písek, který se používá ve stavebnictví, pochází. Nebo kolik se ho vytěží každým rokem ze dna řek.

Přitom jeho těžba, ať už v okolí řek, nebo z přírodních písečných pláží, má enormní dopady na životní prostředí. Zhoršuje v těchto lokalitách záplavy. V okolí řek nebo u pobřeží se častěji bortí břehy. Těžba také znečišťuje vodu a zabíjí ryby. Problém se zhoršuje tehdy, když se na řekách staví další vodní přehrady a vody je v korytech řek stále méně.

„Těžba písku má tolik dalších dopadů, které nejsou vůbec brány v potaz,“ stěžuje si Kiran Pereiraová, nezávislá autorka, jež napsala knihu o současné písečné krizi a jejím možném řešení a založila aktivistický web SandStories.org. I proto cena písku neodpovídá všem ekologickým nákladům, které způsobují těžaři.

Negativní dopady jsou patrné i při těžbě ze dna moří, jak naznačuje následující schéma, které je také z dílny UNEP, ale již z roku 2014.

Negativní dopady těžby písku z mořského dna.

Krize není vidět

Řada dopadů není okamžitě viditelná, takže „vyplave na povrch“ pozdě. Stephen Edwards z Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) zdůraznil, že se tomuto problému stále nevěnuje patřičná pozornost.

Jedním z dopadů je třeba to, že v Indii v řece Ganze téměř vyhynuli krokodýli. Těžba písku na řece Mekong zase ohrožuje stabilitu břehů v oblastech, kde žijí statisíce milionu obyvatel.

Většina lidí si vůbec neuvědomuje, že je těžba písku pro planetu škodlivá, protože třetina souše je pokrytá pouštěmi, vysvětlil Chris Hackney, geograf z univerzity v Newcastlu.

Písek na pouštích je však obroušen větrem přes duny do kulatých zrnek, která nemají v betonu tu správnou přilnavost.

Pereiraová připomíná, že vyrůstala v indickém městě Bengalúr a v místních novinách se neustále psalo o tom, jak jsou tamní řeky zničené těžbou písku.

Čínská betonová horečka

V současnosti za raketovým růstem poptávky po písku stojí Čína a její stavební boom. Ta v letech 2011 až 2014 vyrobila více cementu než Spojené státy za celé minulé století. K tomu je třeba připočíst Indii, která už v roce 2027 pravděpodobně předběhne čínského rivala v počtu obyvatel.

Vzhledem k tomu, že se většina lidí v Asii i Africe stěhuje do měst, je jasné, že poptávka po betonu, tedy po cementu a písku, bude stále růst.

Poptávka po písku roste rychleji než jeho těžba, což se projevuje i na růstu ceny tohoto materiálu.

Kromě výroby betonu se písek používá i jako ochrana proti erozi a na zmírnění dopadů změn klimatu. Například v Nizozemsku bylo v roce 2011 z mořského dna vytěženo 20 milionů metrů krychlových písku, aby vytvořily přirozenou bariéru proti záplavám.

V Singapuru se v posledních dekádách vybudovaly umělé ostrovy z písku, který byl vytěžen v Kambodži, Vietnamu, Indonésii a Malajsii (viz schéma níže). Také v Dubaji vznikly umělé ostrovy z materiálu, jenž byl vytěžen ze dna Perského zálivu.

Negativní dopady těžby písku z mořského dna.

Pískové mafie

S tím, jak roste cena písku, musí policie v řadě států od Jihoafrické republiky po Mexiko řešit mrtvé dělníky, kteří se na těžbě podílejí. Oběti nepřináší jen velmi náročná práce, ale právě i její nelegální stránka.

Nejhorší je situace v Indii, kde působí nejagresivnější písková mafie. Gangy tam upálily novináře a aktivisty, kteří na nelegální těžbu upozorňují. Došlo i k útokům na policisty. Environmentální skupina South Asia Network on Dams, Rivers and People (SANDRP) se sídlem v Dillí napočítala za poslední dva roky 193 obětí, jež zemřely v souvislosti s nelegální těžbou písku.

Kromě špatných pracovních podmínek dělníků jde o násilné činy a další nehody. Problémem je i dětská práce. Nejen v Indii, ale i v afrických zemích, jako je Uganda.

Banner peak.cz.
Autor:
Témata: Ekonomika, Těžba

FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika
FOR KIDS by měl být zážitkem pro celou rodinu, říká Monika

Monika Pavlíčková (35 let) je maminkou dvou dcer, sedmileté Terezy a čtyřleté Laury, a zároveň také manažerkou obchodního týmu společnosti ABF,...