31. srpna 2019 22:07 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

Nářky na drahý benzín? Češi ve srovnání se světem tankují relativně levně

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy ilustrační snímek | foto: Shutterstock

PRAHA Necelých 770 litrů benzinu za jednu výplatu si v průměru mohou pořídit Češi. Nářky mnoha tuzemců na drahý benzin tak nejsou úplně oprávněné. V porovnání cen pohonných hmot a kupní síly obyvatelstva ve světě si totiž nevedeme až tak špatně. Z průměrných hodnot za letošní první pololetí podle analýzy společnosti Picodi vyplývá, že v žebříčku 115 vyhodnocených zemí světa nám patří 50. příčka.

Za námi jsou země jako Slovensko s 590 litry benzinu měsíčně a také Polsko, Maďarsko, Chorvatsko, ale i Čína, Chile, Řecko nebo Brazílie.

Ze srovnání počtu litrů benzinu (Super 95), které si v té které zemi mohou lidé koupit za průměrnou čistou mzdu, vychází nejlépe logicky Katar, Kuvajt a další bohaté arabské země těžící ropu, v závěsu se Spojenými státy. V Evropě jsou na tom však paradoxně nejlépe země, které jsou výhradními dovozci ropy.

Cena je relativní údaj

Na prvním místě tak v Evropě vychází nejdostupnější benzin vzhledem k vyšším platům ve Švýcarsku (3388 litrů za průměrnou mzdu), následovaném Lucemburskem. Což jsou země, kde je naopak pro českého řidiče hodně draho. Stejně jako třeba v Německu, kde benzin z pohledu Čecha vyjde na skoro 36 korun, ale místní řidič si tam může z průměrné výplaty koupit až o tisíc litrů benzinu víc než domorodec v Česku.¨

V celosvětovém žebříčku srovnávajícím ceny benzinu a kupní sílu obyvatel je...

V celosvětovém žebříčku srovnávajícím ceny benzinu a kupní sílu obyvatel je Česko zhruba v polovině.

Přesto ale i spořiví Švýcaři využívají každou příležitost, jak nakoupit ještě levněji. Třeba pumpaři v rakouském městě Dornbirn, jen čtyři kilometry od hranice se Švýcarskem, by mohli vyprávět, jak je rakouský levnější benzin lákavý pro tankovací turistiku. Skoro každé třetí auto u stojanů dornbirnských pump má švýcarskou espézetku.

Podle ekonoma společnosti Finlord Borise Tomčiaka, který se dlouhodobě zabývá cenami komodit ve světě, je láce pro domácí řidiče ve Švýcarsku nebo ve Skandinávii, ale i třeba v Německu nebo v Japonsku či v Kanadě vzhledem k vysoké úrovni ekonomiky a platů logická, ale neplatí to zdaleka pro všechny typy utrácení. „Kromě benzinu vychází ve Švýcarsku a severských zemích místním lidem dobře i jiné komodity, ale naopak výrazně horší cenová situace tam panuje v případě služeb. Ty patří v těchto státech naopak k nejvyšším. Služby třeba takového kadeřníka a podobně jsou tam výrazně drahé nejen pro Čechy a jiné cizince, ale i pro místní,“ vysvětluje Tomčiak.

Příznivé domácí srovnání

V rámci samotného Česka si řidiči při tankování z pohledu uplynulých desetiletí přirozeně polepšili. Oproti roku 1989 cena litru benzinu sice ke dnešku vzrostla asi čtyřikrát, z tehdejších osmi na skoro 33 korun, ale průměrná hrubá mzda za stejné období narostla desetkrát. Češi si mohou dnes z výplaty pořídit více než dvojnásobné množství benzinu než před třemi dekádami.

V evropském srovnání jsou čeští řidiči až za polovinou pomyslného žebříčku. U nás v porovnání kupní síly si může řidič za průměrný plat koupit 768 litrů benzinu, což je méně než ve většině západních zemí, ale obyvatelé dalších 15 evropských států jsou na tom hůře.

K nejnižším cenám v Evropě lze přiřadit cenu za litr benzinu v Rusku (v přepočtu 0,63 eura oproti 1,24 eura v Česku a 1,36 eura ve Švýcarsku), nicméně v zemi, která je objemem těžby dvojkou na světě, to místním lidem není moc platné. Z průměrné mzdy si Rusové mohou pořídit „jen“ 887 litrů benzinu, což je řadí na 20. místo v Evropě a 44. ve světě.

„Ukazuje se, že v zemích s největšími zásobami ropy není benzin pro obyčejného spotřebitele zdaleka nejlevnější,“ shrnuje výsledky průzkumu manažerka společnosti Picodi Ewa Czepcová.

Mohou za to daně

Šéf Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček připomíná, že základní cena pohonných hmot vychází pro celou Evropu z rotterdamské burzy, a je tedy zhruba pro všechny země stejná. A příliš se neliší ani jinde ve světě. Zásadní pro finální cenu u čerpaček jsou ovšem daně, které si státy v různé míře k základní ceně na burze přičítají.

A není to jen daň spotřební a z přidané hodnoty, ale třeba také poplatek za skladování hmotných rezerv, uhlíková nebo ekologická daň. „Ne všechny daně se uplatňují ve všech zemích, ale schopnost evropských zemí hledat a najít záminky, jak z lidí vypumpovat víc a víc peněz, je až neskutečná,“ soudí Indráček.

Opakem může být příklad Saúdské Arábie, kde si stát z benzinu nebere žádnou daň, nebo spíš jen symbolické zdanění v USA. Tyto země se na předních příčkách analýzy společnosti Picodi ocitají současně i díky vysokým průměrným platům.