Význam a jméno Poldi nabíraly rychle na síle a produkce v následujících desetiletích stoupala. Ještě před druhou světovou válkou vyvážela Poldina huť téměř do 40 zemí světa. Po roce 1945 se Poldi stala součástí národního podniku Spojené ocelárny a podnik byl jedním z nejvýznamnějších průmyslových gigantů v Československu.
Lidovky.cz přinášejí šestidílný seriál o největších továrnách v Česku, které neunesly volný trhTextilka OP Prostějov nepřežila „řádění“ svých šéfů |
Na konci 80. let zaměstnávala poldovka na 20 tisíc lidí. Pro 70tisícové Kladno tak hrála z pohledu zaměstnanosti zásadní roli.
Stehlíkův hřebík do rakve
V roce 1993 ji zprivatizoval Vladimír Stehlík. Výsledek je pro ocelárnu i město tragický. Z velkého komplexu přežilo jen několik částí. Namísto lákání investorů do tohoto průmyslového areálu začalo Kladno stavět nové průmyslové zóny na zelené louce a areál Poldi rychle chátral.
ČTĚTE TAKÉ: |
Dnes je zde sice několik desítek hlavně průmyslových firem jako například Poldi Hütte, Strojírny Poldi, Alpiq, Dachser či Tedesco a řada dalších, většina areálu je ale i tak bez využití. Z většiny výrobních budov zůstala torza a po okolí jsou černé skládky.
Areál je dodnes oblíbeným místem zlodějů kovů. Kladno sice nyní chce do oblasti vrátit život, jenže využití dalších oblastí areálu vyžaduje nejprve odstranění ekologických škod.
Sanaci, která je kvůli rozsáhlému znečištění ropnými látkami a těžkými kovy nutná, kladenský magistrát chystá. Areál je ale v důsledku nezdařené privatizace rozčleněn na mnoho menších částí, které patří zhruba třem stovkám majitelů, jak velkých firem, tak i jednotlivců. Jakýkoli záměr a plány sanace oblasti jsou kvůli nepřehledným majetkovým vztahům značně komplikované a zdlouhavé.
Podle současných plánů by kompletní sanace mohla trvat až do roku 2020. Mezi výhody lokality ale patří fakt, že je velmi blízko centru města.