Sobota 11. května 2024, svátek má Svatava
130 let

Lidovky.cz

OKD má ukončit těžbu v roce 2021 nebo 2022, záleží na cenách uhlí

Ekonomika

  14:46aktualizováno  21:08
Praha - Těžba na všech dolech černouhelné OKD by měla být ukončena na konci roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne letos v říjnu podle vývoje cen uhlí. Vyplývá to z materiálu o navýšení základního kapitálu státní společnosti Prisko, který by v pondělí měla projednat vláda. Podle něj označilo tuto variantu na konci června za nejvhodnější představenstvo OKD.

Důl Darkov z portfolia černouhelné OKD. foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Kapitál Priska stoupne o více než miliardu, schválila vláda. Kvůli pomoci OKD

Dokument uvádí, že naopak byly zamítnuty varianty, které počítaly s okamžitým ukončením činnosti OKD ke konci června 2020, respektive s pokračováním těžby i v letech 2025 až 2032. Důvodem podle dokumentu byly mimo jiné riziko sociálních nepokojů v regionu, časové nereálnosti, vysoké míry nejistoty vstupních parametrů - zejména vývoj světových cen uhlí či extrémně vysokých nároků na státní rozpočet.

Materiál sice úplně nevylučuje pokračování těžby na dole ČSM i po roce 2021, tento ekonomický model podle dokumentu však musí být postaven na návratu cen uhlí na úroveň před koronavirovou krizí a zároveň alespoň na stagnaci cen v dalších letech. Uvádí přitom, že ceny během pandemie covidu klesly proti počátku roku o dalších zhruba 30 procent.

Předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička chce, aby alespoň důl ČSM zůstal v provozu déle. „Aby si zaměstnanci mohli dodělat závazky, které mají,“ řekl. Jde například o naplnění podmínek pro dřívější odchod do důchodu. „Mělo by zaznít zcela jasně, jaká koncepce černouhelného hornictví bude,“ dodal Palička.

Ministři musí předložit návrh zahlazení následků hornické činnosti

Navrhované usnesení dokumentu pak ukládá ministru průmyslu a dopravy Karlu Havlíčkovi a ministryni financí Aleně Schillerové (oba za ANO) předložit do konce srpna materiál s návrhem postupu státního podniku Diamo k zahlazení následků hornické činnosti v rámci jednotlivých dolů a souvisejících dobývacích prostorů OKD. Materiál má určit postup státu při zahájení převodu utlumovaných dolů OKD na Diamo a vyčíslit požadavky na státní rozpočet. „Hlavní materiál k OKD se teprve bude připravovat, společně ministerstva financí a průmyslu, předkládat se bude pravděpodobně v září,“ napsal v pondělí Havlíček.

„Dnes jsme to neřešili, ale součástí materiálu jsou určité varianty. Ministerstvo financí a ministerstvo průmyslu a obchodu do konce srpna návrh řešení vybere. Takže by se to mělo projednat na jedné ze zářijových vlád,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání kabinetu Schillerová.

Analytici, které na začátku července oslovila ČTK uvedli, že velkoobchodní ceny černého uhlí by do konce letošního roku měly stagnovat na současné úrovni, a nebudou tak pokračovat v poklesu z prvního pololetí způsobeného především celosvětovou koronavirovou krizí.

Prisko vloží do OKD 600 milionů korun, Reaguje tak i na pokles cen uhlí

Budoucnost těžby v OKD, která je jediným producentem černého uhlí v ČR, je podle nich přesto nejistá, a záleží hlavně na rozhodnutí státu, jenž firmu vlastní. Z ekonomického hlediska se nevyplácí už v pondělí, uvedli. Cena černého uhlí na komoditní burze v Rotterdamu pro čtvrté čtvrtletí letošního roku klesla meziročně o čtvrtinu a v posledních týdnech se pohybuje mírně nad 50 eur (asi 1330 Kč) za tunu.

OKD na začátku července uvedla, že v dolech na Karvinsku přerušuje na šest týdnů těžbu. Firma tak reagovala na výsledky plošného testování na koronavirus. Někteří analytici už tehdy naznačovali, že z čistě epidemiologických důvodů by mohla být odstávka kratší.

Návrh na odstavení dolů v roce 2021 nebo 2022 v pondělí přivítala ekologická organizace Greenpeace, vláda by podle ní měla scénář podpořit. Podmínkou pro jeho provedení ale zároveň musí být významné investice do regionu a podpora propuštěných havířů, například ve formě výsluhových příspěvků, které prosazují odbory, dodala.

Majitelem OKD je od roku 2018 prostřednictvím podniku Prisko stát. I s pracovníky dodavatelských firem na přelomu roku v dolech na Karvinsku pracovalo zhruba 8500 lidí. Firma těží uhlí na Karvinsku v dolech ČSA, Darkov, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Premiér Andrej Babiš (ANO) loni v prosinci v Moravskoslezském kraji uvedl, že vláda chce, aby doly OKD fungovaly a těžily co nejdéle.

OKD prochází útlumem léta

  • Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je znovu od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko (firma nedávno kvůli pomoci OKD výrazně posílila základní kapitál). OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i předluženosti. Insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma.
  • OKD v posledních letech prochází útlumem. Zatím naposledy firma koncem loňského listopadu uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. Těžba zde skončila po téměř 130 letech. OKD těží uhlí ještě ve čtyřech dolech: Darkov, ČSA, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Postupný útlum přitom čeká i je. Podle analytiků se těžba uhlí z ekonomického hlediska nevyplácí. Letos navíc firmě situaci zkomplikovala pandemie koronaviru, OKD ve svých dolech přerušila těžbu na šest týdnů poté, co se zde objevilo jedno z lokálních ohnisek nákazy.
  • Když stát doly v roce 2018 přebíral, mluvilo se o ukončení těžby na posledním dole v roce 2023. Později ale premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by se uhlí na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030. Z materiálu, který dnes projedná vláda, vyplývá, že těžba v OKD by měla být ukončena koncem roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne v říjnu podle vývoje cen uhlí.
  • Letos na jaře schválilo představenstvo OKD i společnost Prisko podnikatelský plán těžební firmy na rok 2020, z něhož vyplývá, že společnost má v plánu vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, o 0,5 milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku. V roce 2019 měla OKD ztrátu několik set milionů korun, předloni vytvořila čistý zisk 1,29 miliardy korun.
  • V prosinci 2018 firmu postihlo neštěstí v podzemí Dolu ČSM, při němž zemřelo 13 horníků. V prostoru se pak dlouho netěžilo. Koncem loňského roku musela OKD přerušit na několik dní těžbu ve všech dolech po útoku hackerů.
  • Základ dnešní OKD vznikl po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností ve Slezsku a na severní Moravě znárodněno a začleněno do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, z nějž se později stal Kombinát OKD a pak státní podnik OKD. Šlo původně kromě jiného o 32 dolů.
  • Už za socialistické éry se část šachet zavřela, jiné ale vznikly (například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let). V roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech 50.000 lidí. Nyní v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem pracuje asi 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.
  • Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově, v březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov a loni v Lazech.
  • Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
  • Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu podniku OKD, jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly.
Autor: