3. ledna 2011 10:06 Lidovky.cz > Byznys > Firmy a trhy

VIZE 2011: svět čeká pomalý, ale růst. Evropa se rozdělí na dvě části

grafika - rok 2011 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy grafika - rok 2011 | foto: Lidové noviny

PRAHA Předpovědi ekonomů na příští rok lze shrnout takto: máme pro vás dobrou a špatnou zprávu. Dobrá je, že v příštím roce vzroste světová ekonomika nejméně o čtyři procenta. Špatná je, že růst se odehraje především v dynamicky se rozvíjejících zemích typu Číny, Indie a Brazílie.

Například Spojené státy porostou v příštím roce podle odhadu OECD o 2,2 procenta a země eurozóny jen o 1,7 procenta. Také v Česku růst s vysokou pravděpodobností klesne pod vlivem vládních úsporných opatření pod úroveň dvou procent.

Jaký bude rok 2011? Další vize čtěte zde

Pumpování dalších peněz do americké i evropské ekonomiky spolu s růstem cen komodit od ropy po bavlnu vyvolává obavy z návratu vysoké inflace. Když připočteme tlak na zvyšování mezd v Číně, je nejvyšší čas připravit se na zdražení značné části spotřebního koše.

Rok 2010 v obrazech


V příštím roce bude stále více patrné dělení Evropy na dvě části. Průmyslová a technologicky vyspělá skupina zemí v čele s Německem poroste rychleji díky rostoucímu exportu na mimoevropské trhy. Z toho bude profitovat i Česko, kde již nyní průmyslové podniky cítí rostoucí poptávku. Do země také po dvou letech půstu míří větší množství zahraničních investic, často do nových průmyslových podniků.

Naopak země, kde byl růst v minulosti tažen spekulativní výstavbou a nezdravě silnou závislostí na bankovním sektoru, se budou jen těžko vzpamatovávat z následků krize. Nelze ani vyloučit, že někdo další po Řecku a Irsku požádá o finanční pomoc.

Jak tedy bude pokračovat evropská dluhová krize? Podle citovaného ekonoma Nouriela Roubiniho jsou tři možné scénáře: "První je propackat se krizí, založený na současném přístupu ,půjčte si a modlete se‘, druhý je ,opustit‘ nefungující restrukturalizace dluhů a možná i slabší členské země, třetím scénářem je ,více integrovat‘, za předpokladu jakési formy fiskální unie."

Podle nobelisty Josepha Stiglitze nejsou řešením dlouhé krize ani vládní škrty: "Ti, kdo doufají v rozsáhlé snížení deficitů, zažijí velké zklamání, protože ekonomické zpomalení srazí příjmy z daní a zvýší poptávku po pojištění v nezaměstnanosti a dalších sociálních podporách."

Ekonomický vývoj eurozóny a případné prohloubení dluhové krize ohrožených zemí v čele se Španělskem a Portugalskem budou největším rizikem i pro českou ekonomiku. "Pokud by se toto riziko naplnilo, byly by vlády donuceny k razantnímu snižování rozpočtových schodků s rizikem návratu recese a negativním dopadem na obchodní partnery, mezi které patří i Česká republika," dodal Marek.