Příspěvky ohledně štěnic v prostředcích hromadné dopravy a ve francouzských vlacích zaplavily před několika týdny sociální sítě. Kvůli štěnicím svolal francouzský ministr dopravy Clément Beaune dokonce krizovou schůzku.
Po jednání na začátku října uvedl, že zprávy jsou zveličené a zároveň varoval před šířením neověřených a lživých informací na sociálních sítích. „Není to zvýšený výskyt počtu případů, nepodléhejme panice, není třeba se bát,“ prohlásil Beaune.
„Požádal jsem všechny přepravce, aby zveřejňovali údaje o počtu nahlášených případů, potvrzených případů a přijatých opařeních,“ zmínil Beaune. Souhrnné údaje slíbil zveřejňovat každé tři měsíce.
Štěnic, které se živí lidskou krví, se začali obávat také Britové. Z Francie do Spojeného království by se mohly přemístit poměrně snadno. Britští dopravci se snažili uklidnit občany slibem, že v dopravních prostředcích udržují čistotu.
Obavy nemusejí mít podle doravců oslovených redakcí iDNES.cz ani lidé, kteří cestují z Česka do Francie.
„Na linkách FlixBusu ve Francii ani na spojích mezi Českem a Francií doposud nebyla přítomnost štěnice potvrzena. Naše autobusy procházejí už od doby pandemie COVID-19 pravidelnou dezinfekcí ozonovým plynem,“ uvedl v úterý tiskový mluvčí společnosti FlixBus Tomáš Beránek.
Dodal, že pro případ výskytu štěnice v jejich autobusu je připraveno okamžité odstavení vozidla z linky a jeho důkladná dezinsekce.
Seraient-ce des punaises de lit dans vos trains @SNCFVoyageurs @SNCFConnect ????? https://t.co/NyJKrdtvy0
Společnosti jsou připravené
Spojení mezi Českem a Francií zajišťuje taktéž společnost Student Agency. Firma o zvýšeném počtu štěnic ve Francii ví, na své lince se s nimi však nesetkala.
Potíže společnost aktuálně nezaznamenala ani ve svých vlacích RegioJet. Podle tiskové mluvčí Alexandry Janoušek Kostřicové však mají ve vlacích RegioJet se štěnicemi na palubě vlaku zkušenosti z minulosti.
„Zákazník je přinese do vozu například v zavazadle. Proto v našich vlacích předcházíme výskytu pravidelnou deratizací a desinsekcí, která je důležitým preventivním krokem k zamezení jejich výskytu a šíření. V případě nahlášení výskytu štěnic využíváme novou metodu likvidaci teplem, která se ukázala jako 100 % účinná a ekologická,“ zmínila Alexandra Janoušek Kostřicová.
Vývoj situace ohledně štěnic ve Francii monitorují i České dráhy, problémy s rozšířením štěnic ve svých vlacích taktéž aktuálně nezaznamenali. „Naše vozy prochází pravidelným úklidem a kontrolou čistoty bez ohledu na situaci ve Francii,“ uvedl tiskový mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský.
V Česku roste poptávka po hubení štěnic
Štěnicemi se začal zabývat i český Státní zdravotní ústav (SZÚ). Ve středeční tiskové zprávě uvedl, že v reakci na situaci v zahraničí zaznamenal zvýšený zájem veřejnosti i médií.
„Jelikož hlášení výskytu štěnic v ČR není povinné, neexistují žádná relevantní a komplexní data mapující výskyt štěnic, rozhodli jsme se realizovat dotazníkové šetření ohledně četnosti zásahů proti štěnici domácí v České republice, a to mezi pracovníky a společnostmi, kteří se hubením štěnic zabývají,“ uvedl Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ.
Do dotazníkového šetření se zapojilo téměř 40 pracovníků a společností napříč 11 kraji v Česku. Ze šetření vyplynulo, že dezinsekční firmy v Česku evidují oproti začátku letošního roku nárůst poptávky po likvidaci štěnic v průměru o 15 procent. V porovnání s Francii či Španělskem lze považovat nárůst poptávky za nízký.
„S výskytem štěnice domácí se v České republice potýkají odborné firmy ve zvýšené míře od roku 2000. Nárůst je celosvětovým trendem a souvisí především s vysokou mobilitou obyvatel, sníženou ostražitostí proti tomuto členovci, ale také především s výrazným rozvojem rezistence štěnice domácí k účinným látkám dezinsekčních přípravků,“ zmínila Terezie Arnoldová z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ.
Štěnice domácí, nebo též postelová, měří asi pět milimetrů. Nejčastěji se ukrývá v matracích nebo lůžkovinách, přemisťuje se v oblečení nebo v taškách. Hmyz, který se živí přes noc, ve většině západních společností zmizel v 50. letech minulého století. Zhruba před 30 lety se ale začal znovu objevovat.
