Agentura Bloomberg informuje o tom, že i v tom nejlepším případě by Gazprom do Číny mohl v blízké době dodávat jen zhruba dvě třetiny kapacity zemního plynu, které ještě před nedávnem mířily do Evropy. Cena za dodávky do Číny by však byla v porovnání s Evropou pravděpodobně nižší, a navíc by ruská firma musela počítat s masivními investicemi do výstavby infrastruktury.
„Zdá se, že se Vladimir Putin přepočítal, když se rozhodl Evropu odříznout. Rusko přišlo o velkou část evropského trhu a geopolitický význam Gazpromu upadá,“ uvedla pro Bloomberg Maria Sněgovajová, která působí ve washingtonském centru pro strategická a mezinárodní studia.
Data oxfordského institutu pro energetická studia ukazují, že momentální dodávky plynu do Evropy jsou jen na malém zlomku toho, co panovalo kdysi. Gazprom je navíc pod silným tlakem a musí rychle řešit alternativní možnosti vývozu. Pokud by přesměrování obchodu s plynem trvalo dlouho, negativní důsledky by pravděpodobně pocítila celá ruská ekonomika.
Ruská jednání s Čínou budou náročná
Ruského prezidenta Vladimira Putina v příštím týdnu čeká jednání s čínským protějškem Si Ťin-pchingem a očekává se, že velkým tématem bude právě zemní plyn. Analytici jsou ale momentálně k případné rusko-čínské plynové dohodě skeptičtí. „Nevidím příliš velké šance, že by se Rusku v letošním roce podařilo s Čínou uzavřít nové plynové dohody o exportu zemního plynu,“ uvedl pro Bloomberg Kevin Tu, který je výkonným ředitelem společnosti Agora Energy Transition China.
Případná výstavba nových rusko-čínských plynovodů by ale mohla přinést pozitivní důsledky i pro Čínu. Velká část světa je totiž momentálně závislá na dodávkách zkapalněného zemního plynu po moři. Riziko cenových výkyvů ale zůstává obrovské a na jakékoliv negativní zprávy trhy reagují velmi silně.
Ani jakákoliv dohoda s Čínou ale nebude stačit k tomu, aby se Gazpromu vrátila jeho dřívější silná exportní pozice. I proto je momentální tržní hodnota Gazpromu ve srovnání s norským konkurentem Equinor jen zhruba poloviční. Ještě před vypuknutím ale byla hodnota plynárenské společnosti Gazprom ve svém oboru tou třetí největší na světě.
Nulová budoucnost
„Gazprom nemá pro příštích pět až deset let žádné vyhlídky. S Čínou je vždy těžké se dohodnout, navíc Rusku hrozí, že vyjednaná cena nebude optimální,“ uvedl pro Bloomberg analytik Alexander Rjazanov. Gazprom podle něj v minulosti čekal zhruba deset let, než se obě strany dohodly na výstavbě plynovodu Síla Sibiře.
Společnost Gazprom disponuje největšími zásobami zemního plynu na světě a má monopol na vývoz této strategicky důležité suroviny z Ruska prostřednictvím plynovodů. V letošním druhém čtvrtletí ale zaznamenal ztráty 18,6 miliardy rublů (zhruba 4,3 miliardy Kč). Ještě před rokem byl v zisku 1,03 bilionu rublů (téměř 240 miliard Kč).
Rusko loni mimo jiné zastavilo provoz plynovodu Nord Stream 1, který dodával ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Nord Stream 1 mohl přepravovat až 167 milionů metrů krychlových denně, uzavírá Bloomberg.
