Neděle 21. července 2024, svátek má Vítězslav
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Evropu by mohl spasit plyn z Nizozemska, kvůli otřesům ale zůstane pod zemí

Zařízení těžby a zpracování plynu v Holandsku. foto: Profimedia.cz

Na severu Nizozemska se rozprostírá Groningenské pole – jedno z největších nalezišť zemního plynu na světě. Tamní zásoby by mohly významně pomoci Evropě v energetické krizi. Avšak těžba se právě teď utlumuje, a to kvůli zemětřesením, která pravidelně doléhají na obyvatele přilehlých měst.
  8:25

Nizozemský premiér Mark Rutte ve čtvrtek na summitu v Praze řekl, že produkce plynu z naleziště Groningen nebude pokračovat. V následujících letech má docházet k jejímu postupnému utlumování. Rutteho vláda opakovaně uvádí, že těžbu lze zvýšit pouze v krajním případě, pokud nepůjde zajistit plyn pro domácnosti jiným způsobem.

Hned v sobotu v časných ranních hodinách naleziště „odpovědělo“ po svém. Provincií Groningen se prohnalo zemětřesení o síle 3,1, uvedl nizozemský Královský meteorologický institut.

Po ruce a bez prodlev

V 70. letech se na groningenském poli těžilo více než 80 miliard kubických metrů plynu ročně. I po půlstoletí těžby je v něm stále uloženo více než 450 miliard kubíků vytěžitelného plynu v hodnotě zhruba jednoho bilionu dolarů.

Podle společnosti Shell Plc, která se podílí na provozu naleziště, je zde prostor těžit každý rok o 50 miliard metrů krychlových více, než je současný objem. To by nahradilo čtvrtinu ruských dodávek plynu do Evropy, a to téměř okamžitě, bez nutnosti budovat další těžební kapacity.

Evropě by se miliardy kubíků plynu, které má na dosah ruky, více než hodily. Zdejší politici sice domlouvají zvýšené dodávky LNG ze Spojených států a Kataru a v plánu jsou nové plynovody, avšak většině projektů zbývá do realizace několik let.

Evropa přitom potřebuje nahradit 200 miliard kubíků plynu z Ruska nyní, respektive nejpozději před příští zimou (na tu letošní má naplněné zásobníky z velké části ještě ruským plynem).

Domy se mění v ruiny

Těžba v Groningenu prudce klesá od roku 2013, tehdy se vytěžilo 54 miliard kubíků. Letos by to měly být 4,5 miliardy a v roce 2023 už jen 2,8 miliard metrů krychlových plynu. Naleziště má být zcela uzavřeno mezi lety 2025 a 2028.

Zemětřesení způsobená těžbou začala ztěžovat životy místních lidí už v roce 1986. Od té doby byly otřesů stovky. V regionu je zhruba 327 tisíc domácností a podle Groningenského institutu pro důlní škody nejméně 127 tisíc z nich nahlásilo poškození. Od roku 2012, kdy provincii zasáhlo zemětřesení o síle 3,6 stupně, se v oblasti muselo zbourat více než tři tisíce budov, protože se staly nebezpečnými.

Protest místních obyvatel proti těžbě zemního plynu v roce 2014.

Příběhy lidí, kterým těžba a následná zemětřesení komplikují život, v reportáži popisuje agentura Bloomberg. Například padesátiletý Wilnur Hollaar žije v Groningenu v domě z roku 1926, který se může pyšnit vitrážovými okny a detailní kamenickou prací. Jenže kvůli otřesům je plný prasklin a fasáda se propadá.

„Když jsem tento dům v roce 2004 koupil, byl to palác,“ říká Hollaar s tím, že za ta léta se jeho příbytek proměnil v ruinu. Úřady Hollaarovi nabídly náhradu škody ve výši 12 tisíc eur. Padesátník přitom odhaduje, že hodnota jeho domu klesla o 550 tisíc eur.

Devětašedesátiletému aktivistovi Albertu Heidemovi už v roce 2015 inspektor řekl, že jeho dům je „přeražený napůl“. Od té doby Heidema čeká na oficiální rozhodnutí o demolici. „Zemětřesení se vám opravdu dostane pod kůži. V noci mě budí každý zvuk. Ve svém domě se necítím bezpečně,“ uvádí Heidema.

Raději uhlí

Stát spolu s těžebními společnostmi Shell a Exxon Mobile dosud vyplatil odškodné ve výši 1,65 miliard eur. To je pouze zlomek toho, co by si místní obyvatelé přáli. Ač by se částka mohla zdát vysoká, vedle čísel příjmů z těžby působí spíš jako malá kapka v moři.

Po očištění o inflaci přineslo pole celkový zisk 428 miliard eur, z čehož nizozemský stát za posledních 60 let inkasoval 363,7 miliardy eur, uvedl deník Het Financieele Dagblad.

Na Nizozemsko nyní naléhají špičky evropské politiky, podle kterých by měl stát své rozhodnutí o utlumování těžby přehodnotit. Nizozemský ministr hornictví Hans Vijlbrief na jednu stranu říká, že je nebezpečné pokračovat v těžbě, zároveň přiznává, že země nemůže ignorovat, jaké má Evropa temné vyhlídky.

Stejně jako premiér země Rutte však Vijlbrief naznačuje, že k navýšení těžby dojde pouze v případě krajní nutnosti – například ve chvíli, kdy by nebylo možné řádně vytápět nemocnice, školy a domácnosti. Nizozemští politici se rozhodli, že než aby navýšili těžbu v Groningenu a poštvali si tak proti sobě místní obyvatele, raději zruší limity pro uhelné elektrárny.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Autor:

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!