„Celkové výdaje na konečnou spotřebu klesly mezičtvrtletně o 0,2 procenta. Výdaje domácností se mezičtvrtletně snížily o 0,1 procenta. Pokles nastal především u výdajů za nákup předmětů dlouhodobé spotřeby. K poklesu došlo i u výdajů na konečnou spotřebu vládních institucí, které mezičtvrtletně klesly o 0,4 procenta,“ komentuje údaje Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.
Statistický úřad zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.
Analytici už dřív upozornili, že meziroční údaje za druhé čtvrtletí ovlivňuje srovnání s rokem 2021, kdy platila opatření proti šíření koronaviru.
Výsledek je těžko udržitelný
„Ještě lepší, než naznačoval předběžný odhad. Tak by se dal jednoduše shrnout výsledek českého HDP za druhý kvartál. S ohledem na vysokou inflaci, přetrvávající problémy v zásobování a všeobecnou nejistotu vyvolanou válkou na Ukrajině jde o velmi solidní čísla,“ komentuje odhad úřadu Petr Dufek, hlavní ekonom Creditas.
Doplnil ale, že čísla jsou těžko udržitelná vzhledem k narůstajícímu zdražování. Dokud se nevyřeší otázky dostupnosti plynu a nezastaví růst cen energií, bude v ekonomice dál panovat nejistota a s ní bude klesat i ochota utrácet, očekává ekonom.
„Za meziročním růstem ekonomiky do značné míry stojí zásoby, které si firmy vytvářely v době zvýšené nejistoty, což celkový obrázek trochu kazí. Ještě větší vliv než hromadění zásob, však měly investice. Firmy se tentokrát zaměřovaly na obnovování vozového parku, které dosud odkládaly z důvodu covidové nejistoty i všeobecného nedostatku vozů na trhu,“ vysvětluje Dufek.
Analytici Komerční banky očekávají, že HDP ve třetím čtvrtletí mezičtvrtletně poklesne o 0,3 procenta, v tom dalším pak o 0,7 procenta. „Spotřeba domácností se bude podle nás ve zbytku letošního roku snižovat a poklesu se pravděpodobně nevyhne ani průmysl,“ uvádí Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky.
„Za celý letošní rok ekonomika podle našeho odhadu vzroste o 2,5 procenta, v příštím roce pak její růst zpomalí na 1,7 procenta. Dosažení předkrizové úrovně ekonomické aktivity očekáváme až ve druhém čtvrtletí příštího roku,“ doplnila Steckerová.
Klesající poptávka nahrává nízkým sazbám
Domácnosti dle dat ČSÚ omezují zejména nákupy zboží dlouhodobé spotřeby. „To poměrně jednoznačně ukazuje na úsporná opatření, která si u části domácností začala vynucovat vysoká inflace a pokles reálných příjmů domácností,“ vysvětluje Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
„Další mezikvartální pokles spotřeby domácností zapadá do příběhu o slábnoucí domácí poptávce, která podle holubic v bankovní radě již sama začíná reagovat na vysoké ceny. Dnešní čísla tak zvyšují pravděpodobnost, že ČNB nakonec během podzimu sazby bude držet stabilní,“ očekává Bureš.
Ekonom také upozornil, že klíčovým číslem pro posouzení domácích inflačních rizik bude vedle struktury HDP také výsledek mezd za druhý kvartál. „To může být pro část bankovní rady argument pro zvážení lehkého růstu sazeb,“ upozornil ekonom a doplnil, že centrální banka může být nucena do dalšího zvyšování úroků tlakem na korunu, která bude během podzimu čelit rostoucím sazbám Fedu i ECB. Intervence na její obranu tak mohou být pro bankéře příliš nákladné.
