Ministerstvo nicméně odhad růstu HDP oproti prognóze z loňska výrazně zhoršilo: čekalo totiž, že HDP letos poroste o 1,9 procenta. I tak má však Česko růst rychleji než eurozóna, která podle odhadů poroste o 0,7 procenta.
Za loňský rok HDP podle odhadu ministerstva klesl o 0,6 procenta. I to je horší odhad oproti tomu minulému: v předchozí prognóze čekali analytici resortu pokles přesně o půl procenta.
Ministerstvo zhoršení odhadu oproti své listopadové prognóze vysvětluje přesnějšími – a rovněž horšími – ekonomickými daty Českého statistického úřadu.
Ministr financí Zbyněk Stanjura k tomu doplnil, že výkonnost ekonomiky v letošním roce by neměl nijak ovlivňovat odklon od ruských fosilních paliv.
Co se inflace týče, ta za celý loňský rok dosáhla průměru 10,7 procenta. Letos by se podle ministerstva měla po většinu roku pohybovat v meziročním vyjádření pod třemi procenty – tedy v horní hranici tolerančního pásma ČNB. Cílem centrální banky je dvouprocentní inflace. Za celý rok 2024 by inflace měla být podle ministerstva na hodnotě 3,1 procenta.
Zásadní pro přesnější odhad celé letošní inflace bude ta lednová; v lednu totiž obchodníci v Česku tradičně přeceňují své zboží a služby. Statistici ji zveřejní 15. února.
Jsme pro výpověď bez udání důvodů
Mzdy letos podle lednové prognózy resortu financí porostou o 6,6 procenta. S ohledem na inflaci tak po dvou letech dojde k reálnému růstu mezd; ty za dva roky vlivem inflace spadly o osm procent.
Míra nezaměstnanosti má i letos zůstat nízká, okolo 2,8 procenta. Právě přetrvávající napětí na trhu práce, kdy firmám chybí pracovníci, podle ministerstva nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd.
Ministr financí uvedl, že chce co nejvíce zpružnit pracovní trh. Chce například ulehčit ukončení pracovního poměru tak, že by bylo možné dát výpověď bez udání důvodu. „Kdy jindy, když ne teď, když je prakticky nulová nezaměstnanost. ODS bude navrhovat výpověď bez udání důvodů,“ řekl Stanjura novinářům.
Výpověď bez udání důvodu je jedním z opatření, která navrhuje Národní ekonomická rada vlády (NERV) s cílem podnítit růst české ekonomiky. Těch je celkem 37, a to je podle Stanjury příliš. Navíc je podle něj u řady z nich diskutabilní, zda by skutečně vedla k růstu. „Chtěli jsme, aby z nich NERV vytipoval pět, sedm. Teď to bude muset udělat vláda. Flexibilnější pracovní trh je z nich nejdůležitější. Budeme se snažit ho rozvolnit.“
Na tiskové konferenci, kde resort představil aktuální prognózu i plány do budoucna, ministr Stanjura řekl, že by rád zrušil zaručenou mzdu, která podle něj zaměstnavatelům zbytečně komplikuje práci. Zároveň odmítá snížení zdanění u nízkopříjmových skupin, což je také jedno z opatření, které navrhuje Národní ekonomická rada vlády.
