„Oslabení meziročního cenového růstu bylo zaznamenáno ve většině oddílů spotřebního koše, nejvýraznější pak u potravin a bydlení. V oddíle doprava ceny meziročně klesly, a to především díky nižším cenám pohonných hmot,“ komentuje výsledky Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Zlevnila vejce, vepřové nebo cukr
Na zpomalení meziročního cenové růstu se podílely ceny elektřiny, které zpomalily svůj meziroční růst na 143 procent z říjnových 148,6 procenta. K výslednému zpomalení přispěla i cena tepla a teplé vody. Tyto položky oproti loňskému listopadu zdražily o 24,2 procenta, v říjnu ve srovnání se stejným obdobím loňského roku o 31 procent.
Z potravin svůj meziroční růst zmírnily brambory na 28,5 procenta z říjnových 48,5 procenta. Ceny vepřového masa dokonce o necelé procento klesly, ještě o měsíc dřív přitom meziročně stouply o více než šest procent. Výrazně zlevnila vejce, jejich cena byla totiž v listopadu ve srovnání s loňskem nižší o 25,5 procenta, cukr byl levnější o víc než osmnáct procent.
Nižší byly i ceny automobilů, a to o necelá čtyři procenta, nebo ceny pohonných hmot a olejů, které byly nižší o 8,8 procenta v meziročním srovnání.
Nahoru naopak inflaci v listopadu dál táhly ceny nájemního bydlení, které meziročně stouply o 7,4 procenta, nebo cena vodného, která vzrostla o více než šestnáct procent, a stočného, které je dražší o téměř 27 procent. O necelá tři procenta pak zdražily lihoviny, víno skoro o čtyři a pivo o osm. Zdražily i zájezdy, a to o deset procent a stravovací služby o 8,4 procenta.
„Od konce roku 2019 se spotřebitelské ceny zvýšily už o 35 procent. O více než polovinu přitom zdražily ubytovací a stravovací služby, téměř 50 procent připlácíme za oblečení a obuv a bydlení je v průměru o 45 procent dražší než na konci posledního předcovidového roku,“ přibližuje nelichotivou statistiku uplynulých let Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.
Ve srovnání s letošním říjnem vzrostly spotřebitelské ceny v listopadu o 0,1 procenta. V meziměsíčním srovnání byly vyšší například ceny elektřiny o 1,6 procenta a zemního plynu o 0,7 procenta. O 1,1 procenta zdražilo oblečení a obuv.
Z potravin byly meziměsíčně vyšší především ceny zeleniny, a to o 2,6 procenta, a ovoce o 3,1 procenta. O něco dražší byly také uzeniny, oleje a tuky nebo sýry a tvarohy.
V lednu kolem trojky
V prosinci analytici očekávají meziroční inflaci v podobné výši jako v listopadu, v lednu se pak má dle jejich prognóz skokově snížit. Právě první měsíc příštího roku je pro inflaci za celý příští rok zcela zásadní, podobně tomu bylo i letos.
„Lednová inflace totiž nastaví pomyslnou laťku pro celý rok 2024. V posledních týdnech se navíc nejistota s lednovým přeceněním cen zboží a služeb dále výrazně zvýšila,“ vysvětluje Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
S otazníkem podle něj zůstává dopad výrazného zvýšení regulované složky elektřiny do koncových cen vzhledem k tomu, že silová elektřina naopak zlevňuje. Další novou nejistotou je vývoj cen potravin na začátku roku, když na jedné straně dojde ke změnám DPH a zároveň obchody avizují poměrně výrazné zdržování cen potravin o pět až deset procent.
„To podle mě nebude tak horké. Pokud vyjdu z předpokladu, že v lednu oproti prosinci dojde k meziměsíčnímu růstu cen v rozmezí 1,5 až 2 procenta, tak bychom se s meziroční inflací měli na začátku příštího roku dostat do rozmezí 2,7 až 3,3 procenta, což je již na horní hranici tolerančního pásma ČNB pro inflaci,“ očekává od prvního měsíce příštího roku analytik Novák.
V očekávání, jak vysoko bude inflace v lednu, je vzhledem k nejistotě kolem novoročního přecenění mezi odbornou veřejností znatelný rozptyl. Například analytici České spořitelny předpokládají, že bude v okolí tří procent, Česká národní banka ji vidí u třech procent.
Najdou se ale i ekonomové, kteří odhadují, že bude skoro u čtyřky. „Inflace podle našich výpočtů dostane lehce pod čtyři procenta, konkrétně na 3,8 procenta,“ uvádí například Jiří Pour, ekonom z UniCredit Bank pro Česko a Slovensko.
Podobný odhad má i ekonom Vít Hradil z investiční společnosti Cyrrus. „Podle mě v tom opravdu špatném scénáři by to byla čtyři procenta. Můj nejlepší odhad je někde mezi, takže 3,5 procenta,“ uvedl.
Ještě nedávno se přitom počítalo s tím, že meziroční inflace za leden už bude začínat dvojkou. S tím, jak přibývá avizovaných zdražování, však do některých prognóz začaly přiskakovat desetinky. Proinflačně bude podle Petra Krále z ČNB v lednu fungovat i efekt vládního konsolidačního balíčku, který k inflaci přidá zhruba 0,4 procentního bodu. Centrální banka totiž ve své prognóze kalkuluje s tím, že balíčkové snížení sazby DPH nepovede ke zlevnění zboží a služeb v plném rozsahu. Naopak přesun vybraných položek do vyšší sazby se do cen promítne v plné podobě.
Více jasno tak bude v prosinci, kdy už budou k dispozici některé ceníky. Jisté je nyní alespoň, že lednová inflace nebude zkreslená úsporným tarifem, který platil loni od října do prosince. Už jen díky odeznění jeho vlivu inflace v lednu dramaticky klesne.
Tarif v minulém roce zavedla vláda, aby snížila ceny energií domácnostem a firmám. Kolem toho, jak a zda vůbec ho má ČSÚ zohlednit v inflaci, se vedly metodologické spory, úřad se nakonec loni rozhodl tarif započítat jako faktické zlevnění energií. „To znamená, že i kdyby energie mezi letošním zářím a říjnem vůbec nezdražily, tak statistici nám řeknou, že meziroční inflace u energií narostla. To ale jen proto, že je loni vláda zlevnila,“ vysvětlil pro iDNES.cz analytik investiční společnosti Cyrrus Vít Hradil.
