Stát proto chystá ještě drastičtější opatření proti nenechavcům: od ledna 2018 by měli všichni provozovatelé sběren odpadů vybavit své prostory kamerovým systémem. Ten má pomoci dokázat kdy, kdo a co jim konkrétně nabízel k výkupu. „Chceme omezit a do blízké budoucnosti úplně potlačit negativní jevy, které jsou s výkupy kovů spojeny,“ vysvětluje ředitel odboru odpadů ministerstva životního prostředí Jaromír Manhart.
Jak poznat on-line zloděje? Divný mail, špatný monitor i chudý kraj |
Opatření je součástí novely zákona o odpadech, již má vláda na stole. Provozovatelé výkupen musejí podle předlohy záznamy z kamer evidovat po 30 dnů. Ministerstvo to konzultovalo s Úřadem na ochranu osobních údajů.
Policie ještě v roce 2014 evidovala 18 tisíc případů krádeží hutního materiálu a kabelů v celkové hodnotě více než půl miliardy korun. Loni začala pro výkupny totiž platit přísnější zpravidla, za přinesené kovy musely platit pouze bankovním převodem, nikoliv hotově. I tak ale bylo v roce 2015 nahlášeno 6035 krádeží kovových předmětů. Krade se všechno možné: kanály, poklopy, svodidla, dopravní značky, kabely, trubky, konstrukce, strojní zařízení, lešení, ale i hřbitovní urny. Obětí zlodějů se často stávají i majitelé domů s měděnými okapy.
Největší malér v souvislosti s krádežemi kovů hrozí ve veřejné dopravě. „Pokud (zloději) ukradnou na dráze zabezpečovací zařízení a srazí se vlaky, tak už jde o bezpečnost lidí. To samé v případech, kdy zmizí dopravní značka. Řidič pak neví, jestli je na hlavní, nebo na vedlejší silnici, a může snadno dojít k vážné nehodě. O svodidlech ani nemluvě,“ varuje Manhart.
Zástupci Správy železniční dopravní cesty vážnost situace potvrzují. Loni na železnici evidovali 290 krádeží železných součástek, při kterých tratili 12,5 milionu korun. „Vítáme v tomto ohledu jakékoliv zpřísnění legislativy,“ reaguje mluvčí správy Marek Illiaš. Už zavedení bezhotovostních plateb pomohlo trestnou činnost snížit zhruba o polovinu.