Novináře o tom informovalo maďarské předsednictví EU. V evropské sedmadvacítce tak bude teoreticky možné klonovat zvířata pro výrobu potravin, které navíc nebude nutné označovat, pokud EU nepřijme jinou legislativu. Jednání trvala celkem tři roky.
Kdo za to může?
Národní vlády a europoslanci v současnosti na sebe vzájemně svalují vinu, kdo krach jednání způsobil. Podle maďarského předsednictví měl Evropský parlament přehnané požadavky a chtěl, aby měl "každý kus salámu či sýru vlastní rodokmen". "Toto řešení by spotřebitelům poskytlo falešný dojem bezpečí, ale nás by zatáhlo do obchodní války," uvedlo maďarské předsednictví v prohlášení rozeslaném novinářům.
Co chtějí lidé?Krach jednání EU o zákazu klonovaných potravin rozezlil spotřebitelské organizace, které jej od počátku podporovali. "Je to ostuda. Evropané to řekli naprosto jasně. Oni nechtějí, aby klonování bylo využito pro výrobu potravin. Evidentně je nikdo neposlouchal," řekla šéfka největší evropské spotřebitelské organizace BEUC Monique Goyensová. |
Nereálný problém
Zvířecí klonování, které využívá přenos DNA k vytvoření genetické kopie původního zvířete, je ale i v v současnosti poměrně drahé. Cena se pohybuje podle odhadů v řádech mnoha tisíců eur za kus, což je jeden z důvodů, proč se v EU zatím tyto metody pro komerční účely prakticky nepoužívají.
Především europoslanci ale na zákaz již dlouho tlačí. "Drtivá většina evropské veřejnosti je proti klonování kvůli výrobě potravin. Označení produktů z klonovaných zvířat je nutné minimum. Členské státy ovšem chtěly podpořit pouze značení u jednoho druhu produktu - čerstvého hovězího masa," uvedli ve společném prohlášení europoslanci.
Podle zákonodárců je naprosto klíčové získat přehled nad potomky klonovaných zvířat. Původní klony jsou totiž příliš drahé a pro výrobu potravin nevyužitelné. "Žádný farmář neutratí za býka 100.000 eur, jen aby z něj nadělal hamburgery," dodal parlament.