KOMENTÁŘ: Zmizí mince a bankovky?

Zrušte mince i bankovky. Jsou dobré jen pro mafii, tvrdí ekonom

Zákonné limity hotovostních plateb platí v řadě evropských zemí, v České republice již více než 16 let. Ten současný je u nás 270 tisíc korun. Evropská centrální banka však již další omezení odmítá a člen její výkonné rady Yves Mersch před časem velmi kriticky reagoval na plány Itálie postupně snížit tento limit až na 1000 eur. Přijímání plateb v hotovosti by podle něj mělo být pravidlem a jakákoli jejich přímá či nepřímá omezení musejí být přiměřená sledovaným cílům.

Zatímco v České republice je podíl bezhotovostních plateb výrazný a dle statistických údajů ČNB stále stoupá, například v Německu je tomu jinak. V hotovosti tam probíhají tři čtvrtiny plateb a návrhy na jejich omezení vyvolávají velké emoce. Část Němců považuje za skutečné jen hotovostní peníze („nur Bares ist Wahres“). Prezident německé Bundesbank Jens Weidmann vidí výhodu hotovostních transakcí nejen v nezávislosti na technice, ale také v tom, že se při nich neuchovávají žádné údaje.

Německá Bundesbank ostatně považuje hotovostní peníze za základ důvěry v každou měnu a Weidmann zdůrazňuje, že neexistuje žádný důkaz efektivity omezení hotovosti v boji proti daňovým únikům.

Jak stvořit skleněného člověka

Mezinárodní měnový fond (MMF) již vloni publikoval úvahy o zrušení hotovostních peněz, což by v případě recese světové ekonomiky umožnilo zavést negativní úrokové sazby. Existence hotovostních peněz je pro ně totiž překážkou – negativní úrokové sazby se jich nemohou dotknout.

V německých, rakouských či švýcarských médiích vyvolaly tyto úvahy MMF rozsáhlé diskuse. Švýcarský deník Tages-Anzeiger označil návrh MMF za absurdní, podle německého týdeníku Focus stojí hotovostní peníze v cestě „dohledovému“ státu, který chce vše vědět a řídit a usiluje o „skleněného“, zcela průhledného člověka. Odstraněním bankovek a mincí by navíc zmizel i symbol spořivosti, kterou rodiče od malička pěstují v dětech.

Každá bezhotovostní platba kartou, bankovním převodem a podobně je zaznamenána v platebním systému. Záznam je zpětně dohledatelný. Mnoha lidem v České republice se zdají přehnané obavy z faktické možnosti státu kontrolovat kde, kdy a za co utrácíme. Po rozhodnutí Evropské centrální banky ukončit výrobu pětiseteurových bankovek je však toto v Rakousku tématem již několik let.

Pomalované nebo potištěné bankovky už nevadí. Dostanete za ně nové

Již minulá rakouská vláda měla ve svém programu ochranu práva na hotovostní peníze v ústavě. Nejen Svobodná strana Rakouska, ale i Rakouská lidová strana kancléře Sebastiana Kurze vloni navrhla zakotvit právo na hotovostní platby do základního zákona, jejich návrh však v parlamentu nezískal potřebnou většinu.

Také u nás Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh zakotvit do Listiny základních práv a svobod právo každého „na úhradu svých peněžitých dluhů v hotovosti“. Jeho autoři odkazují mimo jiné na zprávu Evropské komise z roku 2018, dle níž by omezení plateb v hotovosti „měla jen malý dopad na schopnost připravit“ teroristické útoky. Ani vztah mezi používáním hotovosti a daňovými úniky není vždy jednoznačný. Naše vláda však tento návrh považuje za nadbytečný.

Bojovat proti covidu lze i jinak

První pokus státu o využívání údajů o konkrétních transakcích proběhl již letos na jaře, a to nejen v Česku, ale i v řadě dalších evropských zemí i jinde.

Ministerstvo zdravotnictví tehdy mimo jiné bankám nařídilo předávat mu nebo pověřeným krajským hygienickým stanicím údaje „o době a místě použití elektronického platebního prostředku osob“ v definované oblasti. Vyžádání údajů bylo nakonec vázáno na souhlas dotčené osoby.

Nyní již tento mechanismus nahradil projekt eRouška, který je k soukromí osob mnohem šetrnější a s údaji o platebních transakcích ani s telekomunikačními údaji nepracuje.

Autor je advokát a partner pražské advokátní kanceláře Legalité.