Čína si od smlouvy slibuje, že zmírní politické napětí mezi pevninou a odštěpeným ostrovem a připraví znovusjednocení tím, že přitáhne Tchaj-wan politicky blíže k jeho největšímu trhu. Peking proto učinil Tchaj-peji značné ústupky, a pro Tchaj-wan je tak smlouva z obchodního hlediska výrazně výhodnější než pro Čínu. Tchaj-wan usiluje o užší ekonomické svazky, aby zabránil nové světové hospodářské mocnosti odsunout ostrovní ekonomiku závislou na exportu do pozadí.
Čtěte více: |
Pakt poskytne bezcelní přístup na čínský trh 539 položkám tchajwanského zboží, zatímco na Tchaj-wan bude mít volný vstup bez cla 267 čínských produktů. Z roční hodnoty zhruba 80 miliard dolarů tchajwanského exportu se to bude týkat zboží za 13,8 miliardy dolarů, zatímco z celkového čínského vývozu na Tchaj-wan v sumě asi 30 miliard dolarů bude na ostrov moci bezcelně asi desetina.
Tchajwanské firmy navíc získají přístup k 11 odvětvím služeb v Číně včetně bankovnictví, pojišťovnictví, zdravotnictví nebo počítačových služeb. Tchaj-wan otevře čínským firmám možnosti investic do filmařského průmyslu a podnikatelských služeb.
Dohoda byla podepsána symbolicky v jihočínském městě Čchung-čching, kde se komunistický vůdce Mao Ce-tung a nacionalistický prezident Čankajšek snažili po druhé světové válce dojednat příměří, avšak neuspěli. Obě strany pak obnovily občanskou válku a po vítězství komunistů se Čankajškova vláda přesunula v roce 1949 na Tchaj-wan. Obě vlády si od té doby dělají nárok na zastupování celé Číny.
